Herb Rzeczypospolitej Obojga Narodow

Autor:

Author: Olek Remesz (wiki-pl: Orem, commons: Orem)

Přisuzování:

Obrázek je označen jako „Vyžadováno uvedení zdroje“ (Attribution Required), ale nebyly uvedeny žádné informace o přiřazení. Při použití šablony MediaWiki pro licence CC-BY byl pravděpodobně parametr atribuce vynechán. Autoři zde mohou najít příklad pro správné použití šablon.

Shortlink:

https://czwiki.cz/b/20176

Zdroj:

Wikimedia Commons

Formát:

500 x 825 Pixel (138592 Bytes)

Popis:

Coat of arms of the Polish-Lithuanian Commonwealth - this is general template, it does not consider form of Polish eagle from any real historical period

Licence:

CC BY-SA 3.0

Credit:

Based on GFDL picture Herb Obojga Narodow.PNG

Sdílet obrázek:

         

Více informací o licenci na obrázek naleznete zde. Poslední aktualizace: Fri, 22 Mar 2024 13:03:34 GMT

Relevantní obrázky

(c) RIA Novosti archive, image #848095 / U. Ivanov / CC-BY-SA 3.0

Relevantní články

Polská heraldika je v Evropě velice ojedinělá, jelikož užívá odlišná znamení, než v jiných částech Evropy. Někteří odborníci přikládají původ polských herbů starým runám. Vznik herbu se datuje kolem 13. století. .. pokračovat ve čtení

Polsko-litevská unie, oficiálně nazývaná Království polské a Velkoknížectví litevské bylo v letech 1569–1791 soustátí ve střední a východní Evropě. Oficiálně vznikl uzavřením smlouvy mezi Korunou království polského a Litevským velkoknížectvím dne 12. srpna 1569 v Lublinu. Od roku 1791 do svého zániku v roce 1795 existovalo již jen ve značně zmenšeném územním rámci pod názvem Nejjasnější Republika polská (polsky Najjaśniejsza Rzeczpospolita Polska či jen Republika polská, teprve po roce 1967 vešla ve známost jako „Republika obou národů“. .. pokračovat ve čtení

Rusko-polská válka v letech 1654–1667, také nazývaná třináctiletá válka, třetí severní válka, nebo válka o Ukrajinu, byla konfliktem mezi Ruskou říší a Polsko-litevskou unií. Mezi lety 1655 až 1660 bylo Polsko napadeno také Švédskem, a tak je toto období v Polsku známé také jako „potopa“ nebo „rusko-švédská potopa“. Polsko-litevská unie zpočátku utrpěla porážky, ale znovu se vzchopila a vyhrála několik rozhodujících bitev. Těžce zkoušená polsko-litevská ekonomika však nebyla schopna financovat tak dlouhý konflikt. Tváří v tvář vnitřní krizi, navíc oslabena Lubomirského povstáním, byla unie nucena podepsat mír. .. pokračovat ve čtení

Stanisław Bogusław Leszczyński, jako král Stanislav I., byl polský král, litevský velkokníže a vévoda lotrinský. Byl nejdéle žijícím polským vládcem. .. pokračovat ve čtení

Území Ukrajiny bylo nejméně 44 000 let obýváno Neandrtálci. Prehistorická Ukrajina byla jako součást pontské stepi důležitým faktorem v kulturním kontaktu mezi Evropou a Asií, a to včetně období eneolitu, doby bronzové, expanze indoevropských jazyků a domestikace koně. .. pokračovat ve čtení

Jan III. Sobieski, Turky zvaný Lev z Lechistánu, byl velký korunní hejtman a vrchní velitel vojsk Polsko-litevské unie a polský král. .. pokračovat ve čtení

Livonská válka byla sérií navazujících válečných konfliktů, vedených v letech 1558 až 1583 o území Livonsko. Jejími účastníky byly na jedné straně moskevský stát za vlády Ivana IV. Hrozného, jehož cílem bylo získat přístup k Baltu, na straně druhé nejprve livonský řád, později se přidala Litva, Polsko a nakonec Švédsko. Do konfliktu zasahovaly také další strany jako Dánsko nebo osmanská říše, během diplomatických jednání se setkáme také se zástupci papežského stolce nebo benátskými diplomaty. .. pokračovat ve čtení