Herb Viyska Zaporozkoho

Autor:

Alex Tora

Přisuzování:

Obrázek je označen jako „Vyžadováno uvedení zdroje“ (Attribution Required), ale nebyly uvedeny žádné informace o přiřazení. Při použití šablony MediaWiki pro licence CC-BY byl pravděpodobně parametr atribuce vynechán. Autoři zde mohou najít příklad pro správné použití šablon.

Shortlink:

https://czwiki.cz/b/35fbe

Zdroj:

Wikimedia Commons

Formát:

653 x 810 Pixel (390073 Bytes)

Popis:

Coat of arms of the Zaporozhian Host. Кnown as a "knight of the Zaporozhian Host"

Komentář k Licence:

Já, držitel autorských práv k tomuto dílu, ho tímto zveřejňuji za podmínek následující licence:

Licence:

CC BY-SA 3.0

Credit:

Vlastní dílo (Původní text: „Own work by uploader (based on [1]; [2])“ and primary source "Фрагмент "Літопис Григорія Грабянки" із рукопису бунчукового товариша Михайла Мартоса 40-ві рр. XVIII ст. Інститут рукопису НБУ" as cited by Бовrиря, Андрій. Козацьке історіописання в рукописній традиції ХVIII ст. Інститут історії України НАН України, 2010. ISBN 978-966-02-5813-6. pp. 160-161. accessed on 2022-12-01).

Sdílet obrázek:

         

Více informací o licenci na obrázek naleznete zde. Poslední aktualizace: Thu, 29 Feb 2024 15:49:09 GMT

Relevantní obrázky

Relevantní články

Rusko-polská válka v letech 1654–1667, také nazývaná třináctiletá válka, třetí severní válka, nebo válka o Ukrajinu, byla konfliktem mezi Ruskou říší a Polsko-litevskou unií. Mezi lety 1655 až 1660 bylo Polsko napadeno také Švédskem, a tak je toto období v Polsku známé také jako „potopa“ nebo „rusko-švédská potopa“. Polsko-litevská unie zpočátku utrpěla porážky, ale znovu se vzchopila a vyhrála několik rozhodujících bitev. Těžce zkoušená polsko-litevská ekonomika však nebyla schopna financovat tak dlouhý konflikt. Tváří v tvář vnitřní krizi, navíc oslabena Lubomirského povstáním, byla unie nucena podepsat mír. .. pokračovat ve čtení

Livonská válka byla sérií navazujících válečných konfliktů, vedených v letech 1558 až 1583 o území Livonsko. Jejími účastníky byly na jedné straně moskevský stát za vlády Ivana IV. Hrozného, jehož cílem bylo získat přístup k Baltu, na straně druhé nejprve livonský řád, později se přidala Litva, Polsko a nakonec Švédsko. Do konfliktu zasahovaly také další strany jako Dánsko nebo osmanská říše, během diplomatických jednání se setkáme také se zástupci papežského stolce nebo benátskými diplomaty. .. pokračovat ve čtení