Hohenzollern banner

Autor:

Sir Iain

Shortlink:

https://czwiki.cz/b/34ac9

Zdroj:

Wikimedia Commons

Formát:

900 x 600 Pixel (270 Bytes)

Popis:

Banner of the Arms of the House of Hohenzollern

Licence:

Public domain

Credit:

Vlastní dílo

Sdílet obrázek:

         

Více informací o licenci na obrázek naleznete zde. Poslední aktualizace: Tue, 05 Mar 2024 20:53:48 GMT

Relevantní obrázky

Relevantní články

Bayreuthské knížectví neboli Braniborsko-bayreuthské markrabství byl stát Svaté říše římské jako její bezprostředního území. Vládla zde franská větev dynastie Hohenzollernů. Knížectví, ačkoli nebylo nikdy oficiálně titulováno markrabstvím, nijak nebránilo Hohenzollernům, aby převedli markraběcí titul pro své franské državy, k čemuž si vypomohli skutečností, že norimberský purkrabí Fridrich VI. se stal v roce 1415 braniborským markrabětem. .. pokračovat ve čtení

Ansbašské knížectví neboli (Braniborsko-)ansbašské markrabství byl německý stát Svaté říše římské od 14. do konce 18. století, jednalo se o bezprostřední říšské knížectví s centrem ve franckém městě Ansbach. Knížata dynastie Hohenzollernů se v zemi titulovala jako markrabata. Přestože se knížectví tímto definovalo jako markrabství, nikdy nebylo skutečnou markou, hohenzollernská knížata si titul tradičně přivlastňovala od jiných svých držav. .. pokračovat ve čtení

Hohenzollernsko ze začátku také Zollernsko (Zollern) bylo historické území, které existovalo v jižním Německu v letech 1052–1952, přičemž v letech 1052–1576 bylo rodovým hrabstvím, poté bylo rozděleno na 3 resp. 2 části. Ty pak byly v roce 1623 povýšeny na knížectví. Obě tyto části se v roce 1850 staly součástí Pruska jako provincie Hohenzollernsko. Po druhé světové válce v roce 1945 se stalo součástí země Württembersko-Hohenzollernsko a ta se stala v roce 1952 součástí spolkové země Bádensko-Württembersko. Po většinu jeho existence mu vládli Hohenzollernové tj. do roku 1850 resp. 1918. .. pokračovat ve čtení

Jako šmalkaldská válka se obvykle označuje období nepokojů mezi lety 1546 a 1547 na území Svaté říše římské, případně krátký konflikt z roku 1552 bývá někdy označován jako druhá šmalkaldská válka. Tyto nepokoje probíhaly mezi císařem Karlem V. a protestantskými říšskými knížaty. V této válce sice vyhrál císař Karel, ale toto vítězství nedokázalo zvrátit postup reformace a vydání augšpurského míru v roce 1555, který považoval Karel za tak velkou prohru, že odstoupil z politického života. .. pokračovat ve čtení

Protestantská unie byl spolek 8 protestantských knížat a 17 protestantských měst Svaté říše římské uzavřený roku 1608. Podnět pro uzavření Unie bylo dobytí a zabrání svobodného říšského města Donauwörth bavorským kurfiřtem Maxmiliánem I. poté, co ve městě protestanti bránili katolickému procesí. Podnět k jejímu založení dal falcký kalvinistický kurfiřt Fridrich IV. Falcký. Jako reakci na založení Protestantské unie vznikla následující rok Katolická liga. .. pokračovat ve čtení

Americká válka za nezávislost (1775–1783), někdy také americká revoluční válka byla válka mezi Královstvím Velké Británie a třinácti koloniemi v Severní Americe. Střetnutí skončilo porážkou Británie a uznáním nezávislosti Spojených států amerických. .. pokračovat ve čtení

Princ Nikolaus August Švédský a Norský, vévoda z Dalarny byl nejmladší z pěti dětí krále Oskara I. Švédského a Joséphine de Beauharnais mladší. .. pokračovat ve čtení