Horní Libchava zámecká stodola 1
Relevantní obrázky
Relevantní články
Pozemková reforma na panství Horní Libchava v době první Československé republikyPozemková reforma na panství Horní Libchava v době první Československé republiky probíhala na majetku, jež byl přes více než 300 let součástí Maltézského řádu. Až do vzniku Československa se nacházela centrála Velkopřevorství pro Čechy a Rakousko ve Vídni a na území jednoho státu. V nové republice se jeho situace značně zkomplikovala. Na majetku Maltézských rytířů se nejprve velkou měrou podepsala 1. sv. válka, jen za charitativní činnosti řád zaplatil „mnohamilionový kapitál ve zlatých korunách”, k tomu ztratil rentu „ve výši přes 500 000 zlatých korun ročně”. Po vzniku Československa jeho majetkovou situaci poznamenala nejen pozemková reforma, ale i nejistá situace velkostatků, která v té době kolem panovala. Velkopřevorství tak bylo v letech 1923-1926 donuceno odprodat za velmi nízké ceny velkostatky: Strakonice, Horní Libchava, Obytce, Měcholupy a Dožice. Při této finanční transakci ztratilo odhadem 35 milionů korun s ročním výnosem okolo 320 000 zlatých korun. U velkostatku Horní Libchava a Motol nebyla v době prodeje pozemková reforma zcela dokončena. K odprodeji došlo v době, kdy se řád musel zasazovat o svou suverenitu, jež mu byla československou vládou uznána až 20. ledna 1939 a které předcházelo rozdělení Velkopřevorství pro Čechy a Rakousko na samostatné České velkopřevorství a Rakouské velkopřevorství. .. pokračovat ve čtení