Hospitalers

Autor:

Ivan25 na projektu Wikipedie v jazyce srbština

Shortlink:

https://czwiki.cz/b/86a72

Zdroj:

Wikimedia Commons

Formát:

432 x 564 Pixel (2966 Bytes)

Popis:

Грб Хоспиталаца

Licence:

Public domain

Credit:

Na Commons přenesl z sr.wikipedia uživatel BokicaK pomocí nástroje CommonsHelper.

Sdílet obrázek:

         

Více informací o licenci na obrázek naleznete zde. Poslední aktualizace: Sun, 10 Mar 2024 00:52:20 GMT

Relevantní obrázky

(c) Heralder, CC BY-SA 3.0

(c) Odejea, CC BY-SA 3.0

(c) Marco Zanoli, CC BY-SA 4.0

Relevantní články

Druhá křížová výprava bylo vojenské tažení vyhlášené papežem Evženem III. roku 1146 jako reakce na dobytí Edessy mosulským vládcem Zengím. Edessa byla prvním křižáckým státem založeným v průběhu první křížové výpravy (1095–1099) ve Svaté zemi a i prvním státem, který byl muslimy vyvrácen. Druhá křížová výprava byla první výpravou ve znamení kříže, v jejímž čele stanuli evropští králové, německý Konrád III. a francouzský Ludvík VII. Účastnilo se také množství významných evropských feudálů, včetně českého knížete Vladislava II. Armády obou králů pochodovaly odděleně napříč Evropou až do Byzantské říše. Na turecké teritorium jako první vstoupili Němci, ale u Dorylaia byla armáda přepadena a téměř vyhlazena. Poté se zbytky německé armády spojily s Francouzi, se kterými dorazili až do Antiochie a následně do Jeruzaléma. S jeruzalémským dvorem křižáci naplánovali výpravu na Damašek. Ta však skončila naprostým fiaskem. Pro muslimy to bylo velké vítězství a Zengí se po neúspěšné výpravě Damašku zmocnil, čímž byla muslimská fronta proti křižáckým státům opět o něco jednotnější. Sjednocení muslimů na Předním východě dokončil Saladin a jeho symbolem se nakonec stalo dobytí Jeruzaléma roku 1187. .. pokračovat ve čtení

Bitva u Cressonských pramenů proběhla 1. května 1187 mezi Jeruzalémským královstvím a Ajjúbovci u místa zvaného Cressonské prameny nedaleko Nazaretu. Křižáci byli poraženi. Ze 130 rytířů bitvu přežili pouze tři včetně velmistra templářů Gérarda z Ridefortu. Velmistr johanitů Roger de Moulins padl. Ke smůle křižáků byla bitva u Cressonských pramenů jen pouze předehrou porážky daleko rozsáhlejší, a tou byla o dva měsíce později bitva u Hattínu. Než došlo k této osudné bitvě, sultán Saladin vyslal napřed na křižácké území ve směru k Tiberiadě menší vojsko vedené vojevůdcem Gökbörim, aby se pomstil za útok Renauda de Châtillon, pána Zajordánska, na muslimskou karavanu. Na vpád vojska nejrychleji zareagoval velmistr Gérard z Ridefortu, který shromáždil menší armádu, čítající templářské rytíře z posádek řádových hradů spolu s rytíři z Nazaretu, kterých bylo dohromady 130, dále 400 pěších a neznámý počet turkopolů. Křižácké vojsko se však u Cressonských pramenů nedokázalo početně ani takticky vyrovnat ajjúbovským silám a podlehlo. Johanité v bitvě přišli také o svého velmistra. .. pokračovat ve čtení

Třetí křížová výprava (1189–1192) bylo velké vojenské tažení vyhlášené papežem Řehořem VIII. za znovudobytí Jeruzaléma, který roku 1187 dobyl Saladin. Po fiasku druhé křížové výpravy ovládla a sjednotila zengíovská dynastie Sýrii a po několika válkách s křižáky a Fátimovci také Egypt. Zengíovské impérium v 70. a 80. letech 12. století postupně dobyl Saladin, původně vazal a vojevůdce ve službách Zengíovce Núr ad-Dína, čímž se palestinské křižácké státy dostaly do sevření jednotného muslimského státu. Sultán Saladin poté zahájil válku proti křižákům; jeho tažení vyvrcholilo roku 1187 vítěznou bitvou u Hattínu a poté dobytím Jeruzaléma. Papež Řehoř VIII. reagoval vyhlášením třetí křížové výpravy, k níž se přihlásili i nejmocnější panovníci křesťanského světa: římsko-německý císař Fridrich Barbarossa, francouzský král Filip II. August a anglický král Jindřich II. a po jeho smrti jeho syn Richard a s nimi i mnoho dalších mocných evropských feudálů. .. pokračovat ve čtení

Roger de Moulins byl v letech 1177–1187 velmistrem rytířského řádu johanitů. Ve funkci velmistra řádu byl nástupcem Gilberta ze Sýrie. .. pokračovat ve čtení

Řád maltézských rytířů je obecné pojmenování jednoho z velkých mezinárodních rytířských duchovních řádů, který vznikl v 11. století na území křesťanského Jeruzalémského království ve Svaté zemi jako Řád rytířů špitálu svatého Jana v Jeruzalémě, známého jako Řád johanitů či hospitalitů. Během svého působení na ostrově Rhodos vešel řád ve známost jako „rhodští rytíři“ a teprve označení „maltézští rytíři“ získali jeho členové až po přesídlení centra řádu na ostrov Malta, které mu už pak trvale zůstalo. .. pokračovat ve čtení

Bitva u Arsufu - byla významným vítězstvím anglického krále Richarda I. Lví srdce, jednoho z čelních vůdců třetí křížové výpravy, nad muslimským vládcem Saladinem. Její význam spočívá zejména v tom, že to bylo první velké vítězství křižáků nad Saldinem od bitvy u Hattínu a více méně otevřelo cestu pro vyjednávání mezi oběma kulturami, které vyvrcholilo zpřístupněním Božího hrobu západním poutníkům. .. pokračovat ve čtení

Obléhání Keraku se odehrálo v listopadu 1183. Zajordánský vládce Renaud ze Châtillonu předtím napadl arabské území s cílem dobýt nejsvatější místo muslimů – Mekku. Saladin na to odpověděl obležením jeho hradu, a to v době, kdy zde probíhala svatba Renaudova nevlastního syna Onfroye s jeruzalémskou princeznou Isabelou. Nakonec ale Keraku přitáhla na pomoc jeruzalémská armáda a Saladin byl donucen ustoupit. .. pokračovat ve čtení