Ice age fauna of northern Spain - Mauricio Antón
Relevantní obrázky
Relevantní články
Pleistocenní megafaunaPleistocenní megafauna je souhrnný termín používaný k označení velkých živočichů, tzv. megafauny, rozšířených na Zemi během pleistocénu a vyhynulých na přelomu čtvrtohor. Existuje několik hypotéz o důvodech jejich vyhynutí. Patří k nim zintenzivňující se lov, který měl patrně největší dopad na megafaunu, změny klimatu, epidemie a kataklyzma v důsledku dopadu asteroidu, podobně jako se to stalo v případě dinosaurů. Je také možné, že k jejímu zániku přispělo více faktorů. .. pokračovat ve čtení
Vymírání v pleistocénuVymírání v pleistocénu je vymírání, při němž převážně v Austrálii, v Severní a Jižní Americe a v menší míře v Evropě, v Asii a Africe vymřelo mnoho velkých druhů zvířat. Redukce počtu a druhové rozmanitosti velkých savců začala přinejmenším před více než 125 tisíci lety v Africe. Nakonec mnoho živočichů vymřelo na přechodu mezi pleistocénem a holocénem, proto se tomuto vymírání také někdy říká holocenní vymírání. Nedávný výzkum naznačuje, že každý jednotlivý druh reagoval na změny prostředí odlišně a že jeden faktor sám o sobě nedokáže vysvětlit velký počet vyhynutí. Příčiny jsou komplikované a mohou zahrnovat prvky klimatické změny, mezidruhové kompetice, nestabilní populační dynamiku a lidskou predaci. .. pokračovat ve čtení
Mauricio AntónMauricio Antón Ortuzar je umělec a ilustrátor specializující se na vědecké rekonstrukce pravěkých zvířat, hominidů a přírodních scenérií (paleoart). Zaměřuje se především na velké kočkovité šelmy, zvláště na šavlozubce. Jeho díla je možno nalézt v mnoha knihách, vědeckých článcích, soukromých sbírkách a muzeích. V současnosti spolupracuje především s Museo Nacional de Ciencias Naturales v Madridu. .. pokračovat ve čtení
Mamutí stepMamutí step, též mamutová step, sprašová step nebo stepní tundra, je označení biomu, který se v období pleistocénu rozkládal se na značné ploše Eurasie a Severní Ameriky. Mamutí step se vyznačovala chladným a suchým klimatem. Vegetace se oproti jižněji položeným stepím dnešního charakteru vyznačovala větší pestrostí nízkých travních a bylinných společenstev. Krajina měla parkovitý ráz s roztroušenými dřevinami, jejichž expanzi svou činností zabraňovala stáda velkých býložravců v čele s mamuty (Mammuthus). .. pokračovat ve čtení
PleistocénPleistocén je starší oddělení čtvrtohor. Počátek pleistocénu je kladen 2,588 milionu let (Ma) do minulosti. Ovšem dopad planetky Eltanin, která vytvořila kráter přes 30 km velký, nastal trochu později. Stratotyp spodní hranice čtvrtohor a tedy i pleistocénu je ve Vrice, Kalábrie, Itálie – 39°2′ s. š., 17°8′ v. d.. Horní hranice mezi pleistocénem a holocénem je kladena prozatím 11,7 tisíc let (ka) před současnost. Pleistocén se dělí na spodní, střední a svrchní. .. pokračovat ve čtení
PravěkPravěk je tradiční označení období dějin lidstva, ze kterého nejsou známy a nezachovaly se žádné písemné prameny, jde tedy o období do vzniku písma. V populární literatuře, v médiích atd. se někdy užívá i v širším smyslu pro celou minulost Země či Vesmíru. Nicméně pojem vznikl v 19. století v archeologii a pokud se v učebnicích a odborné literatuře používá, znamená dějiny společností a kultur, které neznaly písmo nebo nezanechaly písemné stopy, předhistorii či prehistorii. .. pokračovat ve čtení