Illésházy Gábor


Autor:
J. Ziegler
Formát:
855 x 1003 Pixel (674520 Bytes)
Popis:
gróf Illésházy Gábor Trencsén és Liptó vármegyék örökös főispánja.
Komentář k Licence:
Toto je věrná fotografická reprodukce původního dvourozměrného uměleckého díla. Ono dílo je samo volným dílem, a to z následujícího důvodu:
Public domain

Toto dílo je volné také v zemích, jejichž právní řád chrání majetková autorská práva po dobu života autora a 100 let po jeho smrti.


You must also include a United States public domain tag to indicate why this work is in the public domain in the United States.
Oficiálním stanoviskem nadace Wikimedia Foundation je, že „věrné reprodukce dvourozměrných volných děl jsou také volné a opačná tvrzení jsou útokem na samotný koncept volných děl.“ Podrobnosti naleznete na stránce Commons:When to use the PD-Art tag.
Tato fotografická reprodukce se tedy také považuje za volné dílo. Uvědomte si, že v závislosti na místních zákonech může být další užití tohoto díla ve vaší jurisdikci zakázáno či omezeno. Vizte Commons:Reuse of PD-Art photographs.
Licence:
Public domain
Sdílet obrázek:
Facebook   Twitter   Pinterest   WhatsApp   Telegram   E-Mail
Více informací o licenci na obrázek naleznete zde. Poslední aktualizace: Wed, 28 Aug 2024 05:25:14 GMT

Relevantní obrázky


Relevantní články

Illesházyové

Illesházyové byl uherský šlechtický rod, který sehrál důležitou úlohu v historii Uher v 16.–19. století. Nejstarší historické zmínky spadají do 12. století, společný původ měli s později významnou rodinou knížat Esterházyů. Své jméno odvozovali od nejstaršího sídla Illésháza. V 16. století patřili k vůdcům protestantské opozice v Uhrách a v několika generacích se členové rodu zapojili do protihabsburských povstání. Přesto postupně v různých historických obdobích získali hraběcí titul. Nejvýznamnější osobností rodu byl Štěpán I. Illesházy (1541–1609), který ve své kontroverzní politické kariéře nakonec dosáhl funkce uherského palatina. Díky sňatku a vlastním nákupům položil také základy rodového bohatství v Horních Uhrách (Trenčín). Hlavním sídlem byl původně hrad Trenčín, již v 17. století potomci přesídlili do nedalekého pohodlnějšího zámku v Dubnici nad Váhom. V 17.–19. století drželi také rozsáhlé statky na Moravě. Po konverzi na katolickou víru zůstali plně loajální k Habsburkům a nadále zastávali vlivné posty ve správě Uher. Posledním potomkem rodu byl Štěpán II. (1762–1838), který jako bezdětný krátce před smrtí rozprodal rodové statky za dva milióny zlatých. Jím rod vymřel (1838). .. pokračovat ve čtení