Infrared Structure of Comet Holmes
Every six years, comet 17P/Holmes speeds away from Jupiter and heads inward toward the sun, traveling the same route typically without incident. However, twice in the last 116 years, in November 1892 and October 2007, comet Holmes mysteriously exploded as it approached the asteroid belt. Astronomers still do not know the cause of these eruptions.
Spitzer's infrared picture at left reveals fine dust particles that make up the outer shell, or coma, of the comet. The nucleus of the comet is within the bright whitish spot in the center, while the yellow area shows solid particles that were blown from the comet in the explosion. The comet is headed away from the sun, which lies beyond the right-hand side of the picture.
The contrast-enhanced picture on the right shows the comet's outer shell, and strange filaments, or streamers, of dust. The streamers and shell are a yet another mystery surrounding comet Holmes. Scientists had initially suspected that the streamers were small dust particles ejected from fragments of the nucleus, or from hyerpactive jets on the nucleus, during the October 2007 explosion. If so, both the streamers and the shell should have shifted their orientation as the comet followed its orbit around the sun. Radiation pressure from the sun should have swept the material back and away from it. But pictures of comet Holmes taken by Spitzer over time show the streamers and shell in the same configuration, and not pointing away from the sun. The observations have left astronomers stumped.
The horizontal line seen in the contrast-enhanced picture is a trail of debris that travels along with the comet in its orbit.
The Spitzer picture was taken with the spacecraft's multiband imaging photometer at an infrared wavelength of 24 microns.
Relevantní obrázky
Relevantní články
Koma (astronomie)Koma je plynný obal obklopující jádro komety, který se formuje při výrazně eliptickém oběhu komety konkrétně v době blízkého míjení Slunce. Když se jádro komety přiblíží k Slunci, tak se zahřeje a jednotlivé části sublimují. Tento proces zapříčiňuje „rozmazaný“ vzhled komet pozorovaných teleskopy a odlišuje je od pozorovaných hvězd. Samotné slovo koma pochází z řečtiny „kome“ (κόμη), znamenající „vlasy“ z kterého bylo později odvozeno slovo cometa (latina) v češtině zastarale vlasatice. Koma je obecně tvořeno ledem a prachovými částicemi z komety. Voda převládá téměř 90% těkavých látek, které vystupují z jádra komety v době, kdy je kometa v přibližné vzdálenosti 3 – 4 AU od Slunce. Molekuly vody (H2O) jsou rozkládány především vlivem fotodisociace a v menší míře vlivem fotoionizace. Vzhledem k fotochemii, nehraje solární vítr velkou roli v destrukci vodních molekul. Větší prachové částice poměrně stabilně kopírují oběžnou dráhu komety, zatímco menší prachové částice jsou tlačeny vlivem radiačního záření do zadní části, dále od Slunce a tvoří ohon komety. Výzkumníci a astronomové vydali 11. srpna studie, ve kterých byl poprvé použit radiový teleskop ALMA, který detailně pozoroval rozložení HCN, HNC, formaldehydu a také prachu uvnitř plynných obalů komet C/2012 F6 (Lemmon) a C/2012 S1 (ISON). Druhého června 2015 oznámila NASA, že spektrograf ALICE na sondě Rosetta studující kometu 67P/Čurjumov-Gerasimenko determinoval přítomnost elektronů (ve vzdálenosti 1 km od jádra komety) produkovaných vlivem fotoionizace, radiací ze Slunce na molekuly vody. Původní předpoklad počítal s přítomností fotonů, degradací molekul vody a oxidu uhličitého uvolněných z jádra komety do oblasti obklopujícího koma. .. pokračovat ve čtení