Io Tupan Patera

Autor:

Původně soubor načetl Volcanopele na projektu Wikipedie v jazyce angličtina

Shortlink:

https://czwiki.cz/b/d61c3

Zdroj:

Wikimedia Commons

Formát:

736 x 680 Pixel (68252 Bytes)

Popis:

Detail of the volcanic crater named Tupan Patera on Jupiter's moon Io, vieweed from NASA's Galileo spacecraft. This image shows the results of lava interacting with sulfur-rich materials, and is only slightly enhanced with infrared light compared to what the human eye would actually see. This image of Tupan Patera, named after a Brazilian thunder god, was taken at a resolution of 135 meters (443 feet) per picture element (so, image width is 100 km).

Komentář k Licence:

PD-USGOV-NASA

Licence:

Public domain

Credit:

• http://photojournal.jpl.nasa.gov/catalog/PIA02599
• Na Commons přenesl z en.wikipedia uživatel Huntster pomocí nástroje CommonsHelper.

Sdílet obrázek:

         

Více informací o licenci na obrázek naleznete zde. Poslední aktualizace: Wed, 04 Sep 2024 04:19:40 GMT

Relevantní obrázky

Relevantní články

Kaldera je geologický útvar, který vzniká v závěru sopečné erupce. Má půdorysný tvar kruhové nebo elipsovité prohlubně, ohraničené vysokými skalními stěnami na svém okraji. Její průměr se nejčastěji pohybuje do několika kilometrů a hloubka činní několik set metrů. Ačkoliv se kaldera vizuálně podobá sopečnému kráteru, jedná se o dvě různé povrchové formace s odlišným způsobem vzniku a rozměry. Kalderizace je nejčastěji spojována s katastrofálními explozivními erupcemi pliniovského typu, kdy objem vyvrženin překračuje 1 km³. Během formování kaldery obyčejně dochází k částečnému nebo úplnému zániku původního sopečného tělesa. Ovšem nejsou nutně vázány na explozivní erupce, ale vyskytují se rovněž i u štítových sopek, kde převažuje výlevný (neexplozivní) vulkanismus. Přestože každý rok dojde na Zemi zhruba k 60–80 sopečným výbuchům u 50–70 sopek, patří zformování kaldery k relativně vzácným jevům, k nimž dochází pouze párkrát za století. Mezi lety 1911 a 2018 je známo pouze osm případů.Po skončení erupce bývají působením srážek a podzemních vod často vyplněny kalderovým jezerem. S pokračující vulkanickou aktivitou se na jejich dně mohou objevit lávové dómy či může započít růst zcela nového kuželu, přičemž přísun nového materiálu je schopný v určitém časovém horizontu kalderu částečně nebo zcela zaplnit. V případě další silné erupce se může nová kaldera zformovat uvnitř stávající anebo se mohou dvě různě staré kaldery navzájem překrývat. Kaldery se nutně nenacházejí jen na Zemi, ale byly objeveny i na jiných tělesech Sluneční soustavy. Dávný vulkanismus vedl k jejich vzniku na Měsíci, Venuši, Marsu, ale i jupiterově měsíci Io. Oproti těm pozemským dosahují větší velikosti. .. pokračovat ve čtení