Italie -800
Relevantní články
LatinovéLatinové byli obyvatelé severozápadní části Latia ve starověku. .. pokračovat ve čtení
PicenovéPicenové byl kmen žijící v předřímské době na severu Apeninského poloostrova u jadranského pobřeží. Především lingvistické teorie nicméně tvrdí, že nešlo o kmen jednoho etnického původu, předpokládá se totiž, že jižní část Picenů byla italického původu, severní asi spíše neitalického. Jižní Picenové mluvili jazykem blízkým umbrijštině, severní jazykem neznámým - dochovaly se z něj čtyři nápisy, které ale nebyly nikdy rozluštěny a byly připsány hypotetickému jazyku "severní picenština", jehož vztah k ostatním jazykům je ovšem nejasný, a tudíž i otázka etnická zůstává zatemněna. Jisté indicie svědčí, že byl spíše indoevropským, ale i to je předmětem sporů. Obě části populace byli spojeny až za Římské republiky, tehdy již ovšem celá oblast mluvila latinsky, což původní rozdíly setřelo a za Piceny byli označováni obyvatelé jihu i severu. První písemný dokument, který zmiňuje latinský název kmene Picentes, je z roku 268 nebo 267 př. n. l. Patrně však bylo latinské označení odvozeno z názvu kraje, nikoli kmene. Strabón tvrdil, že byli Picenové vlastně kolonizačním výsadkem Sabinů, ale moderní badatelé tuto tezi spíše nepřijímají. Strabón též přiřadil kolonizátorům mýtus, že se při příchodu do kraje nechali vést datlem a odvodil od datla i název kmene. Jisté nicméně je, že datel hrál roli v totemickém náboženství Picenů a spjatost datla s názvem kmene tudíž vyloučit nelze, byť jistě nešlo o název latinský. Podle Livia uzavřeli Římané s Piceny roku 299 př. n. l. jakousi spojeneckou smlouvu. Přátelství se však zřejmě pokazilo, neboť je doloženo, že okolo roku 268 př. n. l. se zapojili do protiřímského odboje Galů a Etrusků a byli poraženi. Od té doby byli Picenové Římanům podřízeni a byli jimi dokonce hromadně přemisťováni, zejména do Kampánie. Postavili zde nové město Picentia. Podle Strabóna má picentinský původ i město Salerno. Po spojenecké válce z let 91–87 př. n. l., kde se různé italické kmeny vzbouřily proti Římu, kvůli neochotě udělovat Italikům římské občanství, všichni Picenové římské občanství získali. Což poté vedlo k jejich rychlé romanizaci. Od toho momentu nemá smysl o samostatné existenci kmene dále hovořit. .. pokračovat ve čtení
OskovéOskové, někdy též Opikové (Opici) byl starověký italický kmen, který žil, někdy od 1. tisíciletí př. n. l., v předřímské době, na jihu Apeninského poloostrova, zhruba na území dnešní Kampánie. Mluvil jazykem zvaným oskičtina, z níž se dochovalo asi 650 textů, ve speciálním písmu, patrně odvozeném ze západní řecké abecedy. Zajímavé je, že oskicky mluvily i jiné kmeny, například Samnité, ale Samnité se nikdy nepovažovali za Osky. Oskové měli k Samnitům zvláštní vztah a střídavě je podporovali v jejich proslulé rezistenci vůči Římu a naopak přebíhali na římskou stranu. Díky této strategii si udrželi dlouho autonomii. Suverenitu ale nakonec ztratili během druhé samnitské války. Po ní se rychle přizpůsobili římské kultuře. Jejich kulturní odkaz přežil pouze v místních jménech a literárních odkazech. Oskové byly patrně příbuzní Umbrům obývajícím střed poloostrova, spolu s nimiž tudíž vytvořili etnické jádro budoucího Říma. Podle Aristotela se Oskové též nazývali Ausones. Strabón naopak rozlišoval mezi Osky a Ausony (Aurunci), Livius tvrdil, že jde o jeden kmen. Je zajímavé, že Strabón poznamenal, že Oskové vymizeli, ale Římané stále běžně používají jejich dialekt. V Římě měli Oskové pověst zhýralců a prostopášníků, což bylo uchováno v latinském sousloví osci loqui nebo obsci loqui, které lze přeložit jako oplzlý jazyk - základ pojmu obscenus, tedy obscenita, nechutnost, neslušnost, oplzlost. .. pokračovat ve čtení
Venetové (Itálie)Venetové (Veneti) obývající podle antických pramenů v prvním tisíciletí př. n. l. rozsáhlou oblast v severní Itálii byli starověkým indoevropským etnikem. .. pokračovat ve čtení