Ius Regale Montanorum 1410 (SOkA Kutná Hora)

Autor:

AnonymníUnknown author

Shortlink:

https://czwiki.cz/b/ce3a3

Zdroj:

Wikimedia Commons

Formát:

4000 x 3000 Pixel (4019777 Bytes)

Popis:

Opis horního zákoníku Ius Regale Montanorum z roku 1410

Licence:

Public domain

Credit:

Státní oblastní archiv v Praze

Sdílet obrázek:

         

Více informací o licenci na obrázek naleznete zde. Poslední aktualizace: Sun, 10 Mar 2024 03:20:34 GMT

Relevantní obrázky

Relevantní články

Státní okresní archiv Kutná Hora je jedním z oddělení Státního oblastního archivu v Praze a sídlí v Kutné Hoře, Benešově ulici 257/33. Vedoucím oddělení je PhDr. Vojtěch Vaněk, Ph.D. .. pokračovat ve čtení

Ius regale montanorum, známý také jako Constitutiones iuris metallici, byl horní zákoník a mincovní reforma vydaná v roce 1300 králem Václavem II. .. pokračovat ve čtení

Historie Kutné Hory sahá do 13. století a vznik města je spjat s tradicí stříbrných dolů v této oblasti, sahající do 10. století. Václav II. vydal roku 1300 nový horní zákon o královských právech nad těžbou stříbra a mincovnictvím, kterým zavedl novou minci, brzy po celé Evropě známý a ceněný pražský groš, ražený právě v Kutné Hoře. Roku 1318, zhruba 20 let po začátku stříbrné horečky, která sem přivedla několik tisíc lidí, se stala prudce rostoucí osada královským městem, když dostala městská práva od krále Jana Lucemburského. Na přelomu 14. a 15. století město dále posiloval Václav IV.; z tohoto období pochází známý Chrám svaté Barbory. V roce 1409 zde Václav IV. podepsal dekret kutnohorský. Úpadek města nastal během husitských válek, kdy bylo město několikrát napadeno a mezi obyvatelstvem probíhaly národnostní a náboženské šarvátky. V roce 1424 pak město důkladně vypálil Jan Žižka a nově je osídlili táborští. Město se začalo opět vzmáhat až za krále Jiřího z Poděbrad a velmi jej podporoval následující král Vladislav II. Jagellonský, který v něm byl králem zvolen. Na konci 15. století už město svým významem konkurovalo Praze, ale následující století přineslo konec ražby pražského groše, pokles výnosu dolů a nižší rentabilitu těžby v důsledku dovozu levného stříbra ze Španělskem ovládnuté Jižní Ameriky. V 18. století vzrostl počet obyvatel města z asi 2,7 na 7 tisíc, v následujícím století až ke 14 tisícům a ve století 20. na současných asi 20 tisíc obyvatel. .. pokračovat ve čtení