John, 2nd Earl of Buckinghamshire (1723-1793), by Thomas Gainsborough

Autor:

Thomas Gainsborough

Shortlink:

https://czwiki.cz/b/5fc16

Zdroj:

Wikimedia Commons

Formát:

2498 x 3200 Pixel (3226593 Bytes)

Popis:

John, 2nd Earl of Buckinghamshire (1723-1793)

• oil on canvas
• 127.3 x 99.7 cm

Licence:

Public domain

Credit:

Christie's

Sdílet obrázek:

         

Více informací o licenci na obrázek naleznete zde. Poslední aktualizace: Sat, 13 Jan 2024 09:51:29 GMT

Relevantní obrázky

Relevantní články

John Hobart, 2. hrabě z Buckinghamshire, byl britský státník a diplomat ze šlechtického rodu Hobartů. Patřil k whigům, jako dědic hraběcího titulu vstoupil v roce 1756 do Sněmovny lordů. Původně zastával hodnosti u dvora, poté byl velvyslancem v Rusku (1762–1765) a místokrálem v Irsku (1777–1780). Jeho zeť Robert Stewart, vikomt z Castlereaghu byl dlouholetým ministrem zahraničí, synovec Robert Hobart, 4. hrabě z Buckinghamshire byl guvernérem v Madrasu a ministrem války. .. pokračovat ve čtení

Místokrál v Irsku je historické označení úřadu královského místodržitele v Irském království, který v Irsku zastupoval anglického, respektive britského panovníka. Po připojení Irska k Anglii se kompetence i název funkce místodržitele měnily. Až po Slavné revoluci a svržení dynastie Stuartovců se ustálilo pojmenování funkce jako Lord Lieutenant in Ireland, neformálně místokrál (Viceroy), ve starších českých zdrojích generální guvernér. Zatímco ve starších dějinách Irska zastávali funkci místodržitele převážně rodilí Irové, po restauraci Stuartovců byli do úřadu jmenováni převážně angličtí peerové. V 17. a 18. století zastávali post tři členové významného starobylého irského klanu Butlerů, kteří měli na Irsko majetkové a příbuzenské vazby. Naopak později v době politické stability se na post irského místokrále dostali dvořané, kteří předtím neměli s Irskem vůbec žádný kontakt. Od poloviny 18. století bylo obsazení postu irského místokrále podmíněno volebními výsledky v Anglii a funkce byla obsazována v návaznosti na změnu vládního kabinetu v Londýně, nadále to byli bez výjimky příslušníci nejvyšší aristokracie provázaní i mezigeneračně blízkými příbuzenskými vztahy. Irský místokrál měl poměrně rozsáhlé pravomoci včetně možnosti povyšování do šlechtického stavu. S rostoucí korupcí se to projevilo především koncem 18. století během vyjednávání o sloučení Británie s Irskem. Faktickým vykonavatelem státní správy byl ministr pro Irsko, který měl od sloučení Británie s Irskem v roce 1801 statut státního sekretáře s členstvím v britské vládě. Přestože se jednalo o politickou funkci, až do 20. století nebylo nijak výjimečné, že ministrem pro Irsko byl některý z příbuzných místokrále. .. pokračovat ve čtení