John Carteret, 2. hrabia Granville
Relevantní obrázky
Relevantní články
John Carteret, 2. hrabě GranvilleJohn Carteret, 2. hrabě Granville byl britský státník a diplomat. Patřil k whigům a od mládí byl členem Sněmovny lordů. Během své dlouholeté kariéry byl ministrem vnitra (1721–1724), místokrálem v Irsku (1724–1730), ministrem zahraničí (1742–1744) a prezidentem Tajné rady (1751–1763). Po matce zdědil titul hrabat Granville (1744) a byl rytířem Podvazkového řádu. Proslul jako vzdělanec a mecenáš umění, díky svému obdivu k německé kultuře a loajální podporou hannoverské dynastie byl často kritizován z upřednostňování zájmů králů Jiřího I. a Jiřího II. v Hannoversku před prioritami zahraniční politiky britského impéria. .. pokračovat ve čtení
Místokrál v IrskuMístokrál v Irsku je historické označení úřadu královského místodržitele v Irském království, který v Irsku zastupoval anglického, respektive britského panovníka. Po připojení Irska k Anglii se kompetence i název funkce místodržitele měnily. Až po Slavné revoluci a svržení dynastie Stuartovců se ustálilo pojmenování funkce jako Lord Lieutenant in Ireland, neformálně místokrál (Viceroy), ve starších českých zdrojích generální guvernér. Zatímco ve starších dějinách Irska zastávali funkci místodržitele převážně rodilí Irové, po restauraci Stuartovců byli do úřadu jmenováni převážně angličtí peerové. V 17. a 18. století zastávali post tři členové významného starobylého irského klanu Butlerů, kteří měli na Irsko majetkové a příbuzenské vazby. Naopak později v době politické stability se na post irského místokrále dostali dvořané, kteří předtím neměli s Irskem vůbec žádný kontakt. Od poloviny 18. století bylo obsazení postu irského místokrále podmíněno volebními výsledky v Anglii a funkce byla obsazována v návaznosti na změnu vládního kabinetu v Londýně, nadále to byli bez výjimky příslušníci nejvyšší aristokracie provázaní i mezigeneračně blízkými příbuzenskými vztahy. Irský místokrál měl poměrně rozsáhlé pravomoci včetně možnosti povyšování do šlechtického stavu. S rostoucí korupcí se to projevilo především koncem 18. století během vyjednávání o sloučení Británie s Irskem. Faktickým vykonavatelem státní správy byl ministr pro Irsko, který měl od sloučení Británie s Irskem v roce 1801 statut státního sekretáře s členstvím v britské vládě. Přestože se jednalo o politickou funkci, až do 20. století nebylo nijak výjimečné, že ministrem pro Irsko byl některý z příbuzných místokrále. .. pokračovat ve čtení