Klášter cisterciácký, s omezením bez budovy jídelny (Sedlec) (3)


Přisuzování:
Obrázek je označen jako „Vyžadováno uvedení zdroje“ (Attribution Required), ale nebyly uvedeny žádné informace o přiřazení. Při použití šablony MediaWiki pro licence CC-BY byl pravděpodobně parametr atribuce vynechán. Autoři zde mohou najít příklad pro správné použití šablon.
Formát:
3500 x 2333 Pixel (4650273 Bytes)
Popis:
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Licence:
Credit:
Vlastní dílo
Sdílet obrázek:
Facebook   Twitter   Pinterest   WhatsApp   Telegram   E-Mail
Více informací o licenci na obrázek naleznete zde. Poslední aktualizace: Sun, 10 Mar 2024 03:20:09 GMT

Relevantní obrázky


Relevantní články

Sedlecký klášter

Klášter Sedlec býval nejstarším cisterciáckým opatstvím v českém království. Byl založen roku 1142 šlechticem Miroslavem zřejmě na radu olomouckého biskupa Jindřicha Zdíka v dnešní Sedlci. Po vypálení husity se dochoval konventní kostel Nanebevzetí Panny Marie a svatého Jana Křtitele. V areálu někdejšího kláštera v současnosti sídlí cigaretová továrna provozovaná společností Philip Morris ČR a. s. .. pokračovat ve čtení

Dějiny Kutné Hory

Historie Kutné Hory sahá do 13. století a vznik města je spjat s tradicí stříbrných dolů v této oblasti, sahající do 10. století. Václav II. vydal roku 1300 nový horní zákon o královských právech nad těžbou stříbra a mincovnictvím, kterým zavedl novou minci, brzy po celé Evropě známý a ceněný pražský groš, ražený právě v Kutné Hoře. Roku 1318, zhruba 20 let po začátku stříbrné horečky, která sem přivedla několik tisíc lidí, se stala prudce rostoucí osada královským městem, když dostala městská práva od krále Jana Lucemburského. Na přelomu 14. a 15. století město dále posiloval Václav IV.; z tohoto období pochází známý Chrám svaté Barbory. V roce 1409 zde Václav IV. podepsal dekret kutnohorský. Úpadek města nastal během husitských válek, kdy bylo město několikrát napadeno a mezi obyvatelstvem probíhaly národnostní a náboženské šarvátky. V roce 1424 pak město důkladně vypálil Jan Žižka a nově je osídlili táborští. Město se začalo opět vzmáhat až za krále Jiřího z Poděbrad a velmi jej podporoval následující král Vladislav II. Jagellonský, který v něm byl králem zvolen. Na konci 15. století už město svým významem konkurovalo Praze, ale následující století přineslo konec ražby pražského groše, pokles výnosu dolů a nižší rentabilitu těžby v důsledku dovozu levného stříbra ze Španělskem ovládnuté Jižní Ameriky. V 18. století vzrostl počet obyvatel města z asi 2,7 na 7 tisíc, v následujícím století až ke 14 tisícům a ve století 20. na současných asi 20 tisíc obyvatel. .. pokračovat ve čtení