Kostel Narození sv. Jana Křtitele v Dolních Habarticích, stav po rekonstrukci z roku 2008

Autor:

IvanFrantišek

Přisuzování:

Obrázek je označen jako „Vyžadováno uvedení zdroje“ (Attribution Required), ale nebyly uvedeny žádné informace o přiřazení. Při použití šablony MediaWiki pro licence CC-BY byl pravděpodobně parametr atribuce vynechán. Autoři zde mohou najít příklad pro správné použití šablon.

Shortlink:

https://czwiki.cz/b/1c432

Zdroj:

Wikimedia Commons

Formát:

3840 x 2160 Pixel (3085312 Bytes)

Popis:

Kostel Narození sv. Jana Křtitele
v Horních Habarticích

Licence:

CC BY-SA 4.0

Credit:

Vlastní dílo

Sdílet obrázek:

         

Více informací o licenci na obrázek naleznete zde. Poslední aktualizace: Mon, 01 Apr 2024 20:59:26 GMT

Relevantní obrázky

(c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0

(c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0

(c) Tomas Kyjovsky, CC BY 3.0

Relevantní články

Poutní kostel Narození svatého Jana Křtitele v Horních Habarticích je pozdně barokní sakrální stavbou. Spolu s farou a školou tvoří komplex budov na táhlém návrší. .. pokračovat ve čtení

Římskokatolická farnost Horní Habartice je církevní správní jednotka sdružující římské katolíky na území obce Horní Habartice a v jejím okolí. Organizačně spadá do děčínského vikariátu, který je jedním z 10 vikariátů litoměřické diecéze. Centrem farnosti je kostel svatého Jana Křtitele v Horních Habarticích. .. pokračovat ve čtení

Děčínský vikariát se nachází v severních Čechách a je jedním z 10 vikariátů litoměřické diecéze. Je církevní územní správní jednotkou v litoměřické diecézi, která hraničí na jihozápadě s teplickým vikariátem, na jihu s litoměřickým vikariátem a z východu s českolipským vikariátem. Ze severozápadu, severu i severovýchodu je přes hranici s Německem respektive Svobodným státem Sasko, a z české strany v oblasti šluknovského výběžku, obklopen diecézí drážďansko-míšeňskou. Z hlediska územního členění státní správy je děčínský vikariát téměř identický s okresem Děčín. .. pokračovat ve čtení

Seznam poutních míst litoměřické diecéze spojených s úctou k Nejsvětější Trojici, k některé Božské osobě, k Panně Marii nebo k svatým vznikl na základě práce Franze Johanna Endlera Das soziale Wirken der katholischen Kirche in der Diözese Leitmeritz z roku 1903 a monografie Alfreda Hoppeho Des Österreichers Wallfahrtsorte z roku 1913, který za kritérium volil ta poutní místa, kde na počátku 20. století byl průměrný počet udělených svátostí vyšší než tisíc ročně. Obecně za poutní místo lze považovat každou sakrální stavbu nebo místo, kde se děje náboženský kult. Z tohoto hlediska jsou poutními místy v katolické církvi kostely, kaple i jiná místa kultu ve výroční den jejich zasvěcení a patronátu, v den kdy se na příslušném místě uskutečnilo nějaké zjevení či nadpřirozená událost nebo ve dny stanovené kompetentní církevní autoritou. Nejstarší poutní místa na území litoměřické diecéze, jako jsou Mariánské Radčice s kostelem Panny Marie Bolestné nebo Hejnice s kostelem Navštívení Panny Marie, která začala vznikat již ve 13. století, i když diecéze sama byla založena až v roce 1655. Svým vznikem k historicky nejmladším poutním místům patří od roku 1866 Filipov s bazilikou Panny Marie Pomocnice křesťanů. Z poutních míst nabyly regionálního významu na počátku 20. století Mariánské Radčice, Dolní Ročov, Česká Kamenice aj., zatímco celozemský význam měl Bezděz, Bohosudov a Filipov, do kterého putovala procesí katolických lužických Srbů ze sousedního Německa. .. pokračovat ve čtení