Kratky, Frantisek - Sumava, umrlci prkna - cestou z trhu (ca 1892)

Autor:

František Krátký (1851-1924)

Shortlink:

https://czwiki.cz/b/72c08

Zdroj:

Wikimedia Commons

Formát:

396 x 512 Pixel (46265 Bytes)

Popis:

Cestou z trhu - umrlčí prkna (Šumava)

Komentář k Licence:

Public domainPublic domainfalsefalse

Toto dílo je volné také v zemích, jejichž právní řád chrání majetková autorská práva po dobu života autora a 70 let po jeho smrti. You must also include a United States public domain tag to indicate why this work is in the public domain in the United States. Note that a few countries have copyright terms longer than 70 years: Mexico has 100 years, Jamaica has 95 years, Colombia has 80 years, and Guatemala and Samoa have 75 years. This image may not be in the public domain in these countries, which moreover do not implement the rule of the shorter term. Honduras has a general copyright term of 75 years, but it does implement the rule of the shorter term. Copyright may extend on works created by French who died for France in World War II (more information), Russians who served in the Eastern Front of World War II (known as the Great Patriotic War in Russia) and posthumously rehabilitated victims of Soviet repressions (more information).

Bylo zjištěno, že u tohoto souboru nejsou známa žádná omezení daná autorským právem a právy s ním souvisejícími.

https://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/PDMCreative Commons Public Domain Mark 1.0falsefalse

Licence:

Public domain

Credit:

Scheufler Collection

Sdílet obrázek:

         

Více informací o licenci na obrázek naleznete zde. Poslední aktualizace: Tue, 24 Oct 2023 10:55:32 GMT

Relevantní obrázky

(c) Papiermond, CC BY-SA 3.0

Relevantní články

Umrlčí prkno byla zvláštní dřevěná funerální památka charakteristická svým výskytem v odlehlých místech s vysokou nadmořskou výškou především v německé oblasti západní Šumavy, přilehlém okraji Českého lesa a v sousedním Bavorském lese. Původně bylo umrlčí prkno určeno k dočasnému uložení zemřelého během tuhé zimy až do doby, kdy jej bude možno řádně pohřbít. Po pohřbu bylo vyzdobeno lidovými symboly smrti a vztyčeno na nějakém výrazném místě v přírodě. Později tento zvyk přešel do symbolické formy, kdy „pohřební prkno“ symbolizovalo vzdálený hrob a stalo se tak pietním místem připomínky zesnulého. .. pokračovat ve čtení

Fotografové Šumavy – téma přírody, lidí a fotografie spolu nedílně a úzce souvisí. Od druhé poloviny 19. století se na Šumavě začali pohybovat místní i vzdálení, amatérští i profesionální fotografové, kteří se snažili zachytit nejen neopakovatelný přírodní svět tohoto regionu, ale na svých fotografiích zachytit i tvrdý život místních lidí spolu s výsledky jejich ekonomické (průmyslové) i architektonické (stavební) činnosti. .. pokračovat ve čtení

Králováci byli šumavští osadníci převážně německé národnosti, kteří se věnovali také těžbě dřeva a pastevectví. Byli svobodní, podřízeni jen českému králi, který jim udělil četné výsady, aby podpořil osídlení v těchto odlehlých končinách. Četné zmínky tradované v turistických průvodcích a materiálech o tom, že Králováci osidlovali pohraničí již od 12. až 13. století jsou mylné. Podobně byly vyvráceny teorie dávajícící Králováky do souvislosti s Chody. Německá kolonizace západní části Šumavy se plně rozvinula v 16. století. Králováci sídlili v osamělých dvorcích uprostřed svých pozemků kolem osmi rychet, vrchní rychtáře směli sami volit. Privilegované postavení se Královákům, na rozdíl od Chodů, podařilo udržet až do roku 1848. .. pokračovat ve čtení