Krieger Hirschlanden Vs
Relevantní obrázky
Relevantní články
Doba železnáV archeologii je dobou železnou označováno stádium ve vývoji lidstva, kdy člověk používal převážně železo pro výrobu nástrojů a zbraní. U mnoha společností je tato doba spojena rovněž se změnami v technikách zemědělství, v náboženství či v uměleckých technikách. Doba železná je po době kamenné a bronzové třetí v řadě systému třídobé periodizace pravěkých dějin, který navrhl dánský archeolog Christian Jürgensen Thomsen v roce 1836. Její datování se pro jednotlivé geografické regiony liší. Počátky této doby tradičně zařazujeme do 12. století př. n. l. ve starověkém Řecku a starověkém Orientu, do 11. století př. n. l. v Indii a mezi 8. století př. n. l. ve střední Evropě a 6. století př. n. l. v severní Evropě. Pojem je tedy užíván pro období zhruba 700 let, jakkoli v konkrétních místech trvala doba železná vždy kratší dobu. Za konec doby železné se považuje období nástupu helenismu a Římského impéria, popř. období raného středověku v severní Evropě. Koncept tří dob byl vymyšlen především pro popis dějin Evropy a Blízkého východu. V archeologii Ameriky se užívá jen výjimečně, protože domorodé kultury zde v předkolumbovské éře nevyvinuly železnou industrii, i když některé zpracovávaly měď a bronz. Do Austrálie dorazilo zpracování kovů dokonce až s Evropany. V archeologii jižní, východní a jihovýchodní Asie je pojem v novější literatuře užíván, logiku to má zejména na indickém subkontinentu. Specifická je situace subsaharské Afriky, která neměla svou "dobu bronzovou" a mnoho oblastí přešlo přímo z kamene na železo. Někteří archeologové se domnívají, že metalurgie železa byla vyvinuta v subsaharské Africe nezávisle na Eurasii již v roce 2000 před naším letopočtem. Také pro Čínu se koncept příliš neužívá, a to především proto, že konec éry železné bývá spojován s vynálezem psané historie, jenže v Číně psaná historie začala před začátkem tavení železa. Čína v tomto ovšem není jedinou výjimkou, také v Mezopotámii psaná historie předchází tavení železa o stovky let. Všechny tyto odchylky vedly k pochybnostem, zda je koncept tří dob vhodný, zejména mezi historiografy, nicméně mezi archeology je stále mimořádně vlivný, neboť archeologové se potřebují držet hmotné základny svých objevů. .. pokračovat ve čtení