Kytlice - kriz zbytecnym obetem
Relevantní obrázky
Relevantní články
Pomník zbytečným obětemPomník zbytečným obětem u Hraničního rybníka nedaleko obce Kytlice v okrese Děčín byl vybudován v roce 2013 na památku tzv. divokého odsunu a zastřelení 6 německých kytlických obyvatel dne 19. června 1945. O vybudování pomníku se zasloužili bývalý starosta obce Kytlice Emil Sedláček a Petr Kubát společně se dvěma zastánci celého projektu. Zastupitelstvo obce vybudování pamětního kříže nepodpořilo. Na německé straně pomohla zmapovat fakta k vraždě Erika Rahnsch, v 16 letech vyhnaná kytlická obyvatelka nyní bytem v bavorském Waldkraiburgu. .. pokračovat ve čtení
Hraniční rybník (Lužické hory)Hraniční rybník je lesní rybník na území obce Kytlice v okrese Děčín v Ústeckém kraji. Leží mezi Středním vrchem a Velkým Bukem v Lužických horách, 1,5 km jižně vzdušnou čarou od železniční stanice Jedlová, poblíž železniční tratě č. 081 a u silnice vedoucí přímo po rybniční hrázi mezi Novou Hutí a Kytlicemi, do jejichž katastru rybník náleží. Rybník na horním toku Kamenice se dříve německy jmenoval Waldsteinteich nebo Waldteich ; po roce 1945 byl přejmenován na Hraniční rybník, protože kolem něj prochází hranice mezi okresy Česká Lípa a Děčín, která v podstatě sleduje dřívější hranici mezi panstvími. Rybník slouží jako zásobárna pitné vody, proto je v něm zakázáno koupání. Dříve zadržená voda sloužila k pohonu hamru na drcení železné rudy a k plavení dřeva na pilu v Dolním Falknově. .. pokračovat ve čtení
Vysídlení Němců z ČeskoslovenskaVysídlení, odsun či vyhnání Němců z Československa v letech 1945–1946 byla masová deportace německého obyvatelstva z Československa (ČSR) po skončení druhé světové války. Měla do značné míry charakter etnické čistky, místy doprovázené násilnými excesy včetně několika masakrů německých civilistů na jaře a v létě 1945. Šlo nejen o reakci na nedávnou politiku nacistického Německa hlavně v Protektorátu Čechy a Morava, jehož okupační správa se vůči českému obyvatelstvu soustavně dopouštěla rozsáhlého teroru. Dalším důvodem bylo podezření, že naprostá většina Němců žijících na českém, resp. československém území sympatizovala s nacistickou politikou. V neposlední řadě šlo o prevenci eventuálního budoucího zneužití situace podobné rokům 1938/1939 k napadení československého státu pod záminkou ochrany německé nebo jiné národnostní menšiny. Svou roli sehrálo také umožnění rozsáhlých konfiskací majetku Němců a kolaborantů ve prospěch československého státu v kontextu současného všeobecného znárodňování bank, pojišťoven, těžebního průmyslu, velkých průmyslových podniků a velkostatků jakož i poválečné hospodářské obnovy. A konečně je nutno zmínit obavy z možných budoucích problémů souvisících s tehdy těžko představitelným dalším soužitím českého národa s německou národnostní menšinou v ČSR a jejím eventuálním opětovném usilování o sebeurčení. .. pokračovat ve čtení