Labarum of the Roman Empire (purple)
Relevantní obrázky
Relevantní články
Bitva na řece FrigidusBitva na řece Frigidus, někdy též Bitva u řeky Frigidus byl vojenský střet mezi východořímským císařem Theodosiem s jeho západořímským protějškem uzurpátorem Eugeniem, ke kterému došlo mezi 5.–6. září roku 394. Tato bitva byla jedním z největších válečných střetnutí v římských dějinách a znamenala naprostou katastrofou pro Západořímskou říši. Její vojsko ztratilo v bitvě své nejlepší a nejcennější jednotky a bitva byla i definitivním triumfem křesťanství nad starými pohanskými bohy. .. pokračovat ve čtení
Bitva u AdrianopoleBitva u Adrianopole se odehrála 9. srpna 378 mezi římským vojskem pod velením východořímského císaře Valenta s Góty a Alany vedenými Fritigernem. Střetnutí se odehrálo severně od římského města Adrianopol a skončilo drtivým vítězstvím Gótů, když v boji zahynula většina římských vojáků včetně samotného Valenta. Přestože vítězní Gótové nedokázali svého úspěchu nijak využít a o několik let později se Římanům dokonce podrobili, setrvali na území říše, přičemž se stali trvalým mocenským faktorem ovlivňujícím římskou politiku a destabilizujícím faktorem balkánské provincie. Průběh bitvy lze poměrně dobře rekonstruovat na základě popisu soudobých historiků Ammiana Marcellina, Orosia a Eunapia. .. pokračovat ve čtení
Gótská válka (535–554)Gótská válka byl konflikt mezi Byzantskou říší za vlády císaře Justiniána I. a Ostrogótským královstvím, který se odehrál v letech 535 až 554 na Apeninském poloostrově, v Dalmácii, na Sardinii, na Sicílii a na Korsice. Východořímský císař Justinián I. se snažil znovu získat provincie bývalé Západořímské říše, které Římané ztratili ve válkách s germánskými kmeny v předchozím století, a de facto tak obnovit jednotnou Římskou říši. Válka následovala po slavném byzantském dobytí provincie Afrika, kde Byzanc porazila jiný germánský kmen, Vandaly, když vojevůdce Belisar v září roku 533 vstoupil vítězoslavně do Kartága, a Byzanc tak ovládla většinu severní Afriky. I útok na Itálii pak vedl Belisar. .. pokračovat ve čtení
Povstání NíkáPovstání Níká bylo povstání v hlavním městě Byzantské říše, Konstantinopoli, v roce 532, za vlády císaře Justiniána I. Během týdenního řádění bylo město značně poškozeno a desetitisíce jeho obyvatel byly zabity. Povstání vypuklo v důsledku soupeření dvou frakcí (demes), modrých a zelených, a nespokojenosti s Justiniánovou vládou, proti které se obě frakce spojily. Název pochází od hesla Níká! (Zvítěz!), které povstalci provolávali. Povstání bylo zlikvidováno vnesením neshody mezi obě sdružení a vojenským zásahem. .. pokračovat ve čtení