španělština:
Las Meninas

Dvorní dámy
title QS:P1476,es:"Las Meninas"
label QS:Les,"Las Meninas"
label QS:Lko,"시녀들"
label QS:Lfr,"Les Ménines"
label QS:Lsk,"Dvorné dámy"
label QS:Llv,"Galminieces"
label QS:Lsr,"Лас менинас"
label QS:Len,"The Maids of Honour"
label QS:Lru,"Менины"
label QS:Lde,"Die Hoffräulein"
label QS:Lzh,"宮女"
label QS:Lpl,"Panny dworskie"
label QS:Lja,"ラス・メニーナス"
label QS:Lcs,"Dvorní dámy"


Formát:
26065 x 30000 Pixel (266867780 Bytes)
Licence:
Public domain
Credit:
The Prado in Google Earth: Home - 7th level of zoom, JPEG compression quality: Photoshop 8.
Sdílet obrázek:
Facebook   Twitter   Pinterest   WhatsApp   Telegram   E-Mail
Více informací o licenci na obrázek naleznete zde. Poslední aktualizace: Thu, 21 Mar 2024 22:25:25 GMT

Relevantní obrázky


Relevantní články

Dějiny odívání v Evropě

Dějiny evropského odívání za doby raného středověku, v době, kdy po zániku Římské říše v Evropě vznikaly nové státy, byl oděv i u vznešených vrstev velmi jednoduchý. V období románské kultury se mužské oblečení skládalo ze svrchní a spodní tuniky, které měly okrouhlý výstřih a rozparek na prsou a jejich délka rozhodovala o společenském postavení majitele. Naproti tomu gotické oblečení se vyznačovalo mnohotvarostí střihu, který zdůrazňoval tvar postavy. V období renesance, se každá země Evropy vyznačovala trochu jinou kulturou a s ní se lišil i oděv. Pro Itálii, kde renesance vznikla, byla typická honosnost oděvů, španělská móda byla upnutá stejně jako španělské mravy, v Uhersku bylo oblečení ovlivněno tureckou kulturou a stylem oblékání a v německých zemích byla móda kombinací módy francouzské, rakouské a italské. Barokní móda na rozdíl od módy renesanční, neměla v každé zemi svou vlastní a jedinečnou podobu. Šlechta v celé Evropě se snažila ve všem co nejvíce přiblížit francouzskému honosnému královskému dvoru Ludvíka XIV., který udával tón evropské módě a kultuře druhé poloviny 17. století. Rokoko se v módě od baroka příliš nelišilo, ale oblečení se zhotovovalo z lehčích látek pastelových barev či se vzory malých kvítků. Výraznou změnu v módě zaznamenaly účesy. Tupírování z doby baroka byla dovršeno honosnými ozdobami jako byly modely lodí, ptačí pera či šperky a stuhy. .. pokračovat ve čtení

Dvorní dámy

Dvorní dámy je obraz z roku 1656 od Diega Velázqueze – nejznámější z jeho tvorby a zároveň považovaný za jeho vrcholné dílo. Jedná se o olejomalbu na plátně o šířce 276 cm a výšce 318 cm. Zobrazuje dvorní dámy v jednom z pokojů madridského královského paláce. Hlavní postavou obrazu je pětiletá princezna Margareta – Markéta Habsburská, v té době budoucí manželka rakouského arcivévody Leopolda I., obklopená dvorními dámami. Na obraze zachytil autor, jehož díla nebyla dlouho doceněna, také sám sebe jako jednu z postav. Plátno je vystaveno v madridském muzeu Museo del Prado. .. pokračovat ve čtení

Markéta Habsburská (1651–1673)

Markéta Tereza Habsburská byla španělskou a římskou princeznou a první manželkou římského císaře, českého a uherského krále Leopolda I. .. pokračovat ve čtení

Západní kultura

Západní kultura, také známá jako západní civilizace nebo západní společnost, je dědictví sociálních norem, etických hodnot, tradičních zvyků, systémů víry, politických systémů, artefaktů a technologií západního světa. Západní hodnoty se stávají symboly dominantní mentality pro kulturu západních společností. Tento termín se vztahuje i mimo Evropu na země a kultury, jejichž historie je s Evropou silně spojena imigrací, kolonizací nebo vlivem. Například západní kultura zahrnuje země v Americe a Oceánii. Západní kultura je nejvíce ovlivněná řeckou filosofií, římským právem a křesťanskou kulturou. .. pokračovat ve čtení

Baroko

Baroko či barok je umělecko-kulturní směr, který vládl v Evropě v 17. a 18. století. Vznikl v Itálii a rozšířil se po celé Evropě a v jejích koloniích. Charakteristickými znaky baroka jsou dynamika – snaha o vyjádření pohybu, emotivnost až citová vypjatost, bohatost tvarů i zdobnosti a velkolepost. .. pokračovat ve čtení

Madrid

Madrid je hlavní a největší město Španělska. Žije v něm přibližně 3,33 milionu obyvatel. Po Berlíně se jedná o druhé největší město v Evropské unii. Metropolitní oblast obývá kolem 6,6 milionu lidí, čímž je po Paříži druhá největší v Evropské unii. Město zaujímá celkovou rozlohu 604,3 km². .. pokračovat ve čtení

Reflexivita (sociologie)

Reflexivita (z latinského reflectere = odrážet, ohýbat zpět) se obecně definuje jako „proces, v němž se subjekt vztahuje sám k sobě.“ Pojem reflexivita je odvozen od pojmu reflexe a v prvopočátku znamenal „zaměření duchovní aktivity na procesy vědomí.“ Je příkladem zpětné vazby. Reflexivitu lze demonstrovat například na trhu prostřednictvím interakce víry a pozorování: „Pokud obchodníci věří, že ceny klesnou, budou prodávat, zatímco pokud věří, že ceny porostou, budou nakupovat .“ .. pokračovat ve čtení