Last Glacial Maximum Vegetation Map
Map generated from shapefile published by Ray, N. and J. M. Adams. 2001, “ A GIS-based Vegetation Map of the World at the Last Glacial Maximum (25,000-15,000 BP). Internet Archaeology 11. ”
Source: http://intarch.ac.uk/journal/issue11/rayadams_toc.htmlRelevantní obrázky
Relevantní články
Poslední ledovcové maximumPoslední ledovcové maximum bylo období v pleistocénu, kdy ledový příkrov dosáhl na Zemi největšího rozsahu za poslední dobu ledovou. Podle radiokarbonové metody datování toto maximum začalo před 26 000 lety a skončilo před 18 000 lety. .. pokračovat ve čtení
Tropický deštný lesTropický deštný les, též tropický deštný prales, je zalesněný biom s trvale teplým a vlhkým podnebím. Nevznikl působením člověka. Obvykle se uvádí jako dolní hranice celoročních srážek 2000 mm. Podmínkou je, aby klima bylo vlhké skutečně celoročně, tzn. aby i v nejsušších měsících spadlo minimálně 60 mm srážek. Tento biom nalezneme zejména v rovníkových oblastech Země, byť některé okrajové enklávy mohou díky místním specifikům zasahovat až do subtropů. Nejrozsáhlejší je Amazonský deštný prales, dále Konžský deštný prales a pralesy na poloostrovech a ostrovech Přední a Zadní Indie. Krom nich ještě existují menší ostrovní pralesy v Karibiku, Indickém oceánu a rovníkové oblasti Pacifiku. Vlhkost vzduchu bývá až 100%. Časté deště vše zvlhčují a rychlý bakteriální rozklad, kterému klima přeje, vykoná zbytek. Koncentrace oxidů železa a hliníku procesem laterizace způsobuje světle červenou barvu oxisolí a někdy produkuje těžitelná ložiska. Na mladších substrátech, zvlášť vulkanického původu, mohou být tropické půdy relativně úrodné. .. pokračovat ve čtení
Doba ledováDoba ledová je období v historii Země, kdy jsou na obou polokoulích ve středních zeměpisných šířkách a polárních oblastech přítomny ve velkém rozsahu ledové příkrovy. Obvykle je takové období doprovázeno rozšířením mořských ledovců, permafrostů a horských ledovců ve všech zeměpisných šířkách a poklesem mořské hladiny díky přesunu mořské vody do ledovců. Jde o suché a prašné období. V rámci historie Země nastaly doby ledové mnohokrát. Jsou doložené v prekambriu, v proterozoiku, ordoviku, karbonu, permu a kenozoiku . V užším smyslu se za dobu ledovou považuje výrazné ochlazení planetárního rozsahu ve čtvrtohorách (kvartéru). V kvartéru se opakovaně střídají výkyvy chladnější, jež se nazývají glaciály, a teplejší – interglaciály. V glaciálech docházelo k růstu kontinentálních ledových příkrovů zejména v Evropě, Severní Americe a Asii, zmohutněly též horské ledovce. Ve svém největším rozšíření zasahovaly ledovce až na jih Anglie a k hranici Českého masivu. Poslední glaciál skončil 10 000 let před naším letopočtem. Příčiny střídání chladnějších a teplejších období, tzn. glaciálů a interglaciálů, jakož i příčiny celkově relativně chladnějšího období v rámci historie Země nejsou přesně vysvětleny. .. pokračovat ve čtení
WürmWürm je poslední, nejmladší pleistocénní glaciál v alpském dělení zalednění. Roku 1882 jej definoval Albrecht Penck a pojmenoval podle bavorské řeky. Odpovídající období ve střední a severní Evropě se nazývá viselské. Würm začal asi před 110 tisíci roky a skončil asi 10 tisíc let před naším letopočtem. Würmské podnebí bylo velmi studené, průměrná roční teplota v alpském předhůří byla asi −3 °C a kontinentální ledovec zasahoval v Evropě do severního Německa a Polska. .. pokračovat ve čtení
BiomBiom představuje dílčí oblast biosféry, charakterizovanou určitým typem biotických a abiotických podmínek – zejména klimatickými a hydrologickými faktory a půdními a geologickými poměry, které dávají vznik určitým charakteristickým typům rostlinných a živočišných společenstev. .. pokračovat ve čtení