Liber ethicorum des Henricus de Alemannia, single sheet. Scena: Henricus de Alemannia con i suoi studenti

Autor:

Laurentius de Voltolina

Shortlink:

https://czwiki.cz/b/2491

Zdroj:

Wikimedia Commons

Formát:

2024 x 1634 Pixel (506158 Bytes)

Licence:

Public domain

Credit:

The Yorck Project (2002) 10.000 Meisterwerke der Malerei (DVD-ROM), distributed by DIRECTMEDIA Publishing GmbH. ISBN: 3936122202.

Sdílet obrázek:

         

Více informací o licenci na obrázek naleznete zde. Poslední aktualizace: Mon, 25 Mar 2024 04:53:22 GMT

Relevantní obrázky

(c) Classical Numismatic Group, Inc. http://www.cngcoins.com, CC BY-SA 3.0

Relevantní články

Na vzdělanost ve středověku obecně nebyl kladen přílišný důraz. Především v raném středověku byla snaha získat jinou než čistě praktickou, například řemeslnou či válečnickou dovednost značně okrajovým jevem. Vzdělání se realizovalo nejprve prostřednictvím klášterů, později v městském prostředí také prostřednictvím neklášterních škol včetně prvních univerzit. Nárůst vzdělanosti byl jednou z příčin vedoucí k postupné přeměně středověké společnosti ve společnost novověkou. .. pokračovat ve čtení

Didaktické zásady jsou obecná doporučení týkající se procesu vyučování. Jedná se o nejobecnější požadavky na organizování, průběh a účinnost vzdělávacího procesu, které musí být uplatňovány jako jednotný systém. Když se těmito zásadami bude učitel řídit, bude výuka efektivnější a účinnější. Vztahují se nejen na učitelovu vyučovací činnost, ale také na metody výuky, formy výuky, materiální didaktické prostředky, na učivo atd. Didaktické zásady se vyvíjejí a obnovují od dob Jana Amose Komenského. Přesto, že dochází ke změnám, jedná se o poměrně stabilní systém zásad. V dnešní době některé zásady ztratily svůj význam, a zejména se uplatňují i nové principy, které se liší od těch původních tradičních zásad. Například za Komenského se velký důraz kladl na přírodu, kdežto dnes se do výuky aplikují komunikační technologie a internet. Dnes se didaktickými zásadami zabývá například Zdeněk Kalhous, Josef Malach, Otto Obst či Lucie Zormanová. .. pokračovat ve čtení

Římskokatolická církev, označovaná také jako latinská církev je největší autonomní partikulární církev v rámci katolické církve, jejíž členové tvoří naprostou většinu z více než 1,3 miliardy pokřtěných římských katolíků ve společenství s papežem v Římě. Latinská církev je jednou z 24 církví sui iuris ve společenství s papežem a jedinou západní katolickou církví; dalších 23 se označuje jako východní katolické církve a dohromady mají přibližně 18 milionů členů. Latinská církev tradičně používá latinské liturgické obřady, které jsou od poloviny 20. století velmi často překládány do lidového jazyka. Převládajícím liturgickým obřadem je římský obřad, jehož prvky se používají již od 4. století. Je zároveň největší náboženskou organizací na světě. .. pokračovat ve čtení

Jako vrcholný středověk se v evropské historii označuje doba největšího rozkvětu středověké společnosti od počátku 11. až do 13. nebo 14. století. Tento pojem se vztahuje především na dějiny západní, jižní a střední Evropy. Pro periodizaci dějin východní Evropy (Rusko) a jihovýchodní Evropy ho historická věda téměř nepoužívá. Dějinná epocha, která vrcholnému středověku předchází, se nazývá raný středověk ; epocha která po vrcholném středověku následuje, je pozdní středověk. .. pokračovat ve čtení

Univerzita je tradiční označení samosprávné vysoké školy, která poskytovala terciární vzdělávání v rozmanitých oborech. V Česku je název univerzita vyhrazen vysokým školám univerzitního typu, které se věnují jak vzdělávací, tak také vědecké, badatelské nebo jiné tvůrčí činnosti, uskutečňují všechny typy studijních programů – tedy i programy doktorské – a rovněž udělují nejvyšší tituly. .. pokračovat ve čtení

Přednáška je mluvený výklad určitého tématu, který přednášející prezentuje ve stanoveném čase určitému publiku. Jde o jednostranný přenos informací, interaktivita není příliš žádoucí, neboť by narušila původní plán. Kvůli ekonomičnosti se často pořádá pro velké publikum, což znemožňuje se individuálně věnovat dotazům či vést debatu s posluchači. Nevýhodou této formy vzdělávání je pak pasivita posluchačů. Mluvený projev může doprovázet prezentace. Přednášející předpokládá určitou znalost tématu již před přednáškou. Závěr přednášky bývá určen ke kladení otázek. Přednášky se používají jako jedna z forem výuky na vysokých školách. Forma se liší dle kultur. V anglosaských zemích přednášky doprovází diskuse a přednášející ji moderuje. Ve východní Asii je učitel vnímán jako autorita a přednášky tak bývají monotónní. .. pokračovat ve čtení