Lipniki massacre

Autor:

Władysława Siemaszków, Ludobójstwo, page 1294, from Henryk Słowiński collection

Shortlink:

https://czwiki.cz/b/9be3

Zdroj:

Wikimedia Commons

Formát:

700 x 509 Pixel (111605 Bytes)

Popis:

Polish civilian victims of March 26, 1943 massacre committed by Ukrainian Insurgent Army (UPA) assisted by ordinary Ukrainian peasantry (so called "chern", pol. czerń) in the village of Lipniki (Kostopol County), Reichskommissariat Ukraine.

Licence:

Public domain

Credit:

http://www.starwon.com.au/~korey/Wolyn%2043.htm

Sdílet obrázek:

         

Více informací o licenci na obrázek naleznete zde. Poslední aktualizace: Tue, 13 Aug 2024 11:06:04 GMT

Relevantní obrázky

(c) Bundesarchiv, Bild 146-1970-043-52 / CC-BY-SA 3.0

(c) Photo by Mykola Vasylechko. Світлина Миколи Василечка.
, CC BY-SA 4.0

(c) Photo by Mykola Vasylechko. Світлина Миколи Василечка.
, CC BY-SA 4.0

Relevantní články

Volyňský masakr je označení pro masové vraždy páchané v období od února 1943 do února 1944 v oblasti historické země Volyně, tehdy spadající do nacistickým Německem okupovaného území předválečného Polska, nyní západní část Ukrajiny. Tyto zločiny byly naplánovány a spáchány ukrajinskými nacionalisty sdruženými v tzv. Ukrajinské povstalecké armádě (UPA), vojenské frakci Organizace ukrajinských nacionalistů (OUN) pojmenované po Stepanovi Banderovi, s aktivní podporou místního ukrajinského obyvatelstva, přičemž namířeny byly především vůči tamější polské a též i zbylé židovské menšině, polské Zemské armádě a polským praporům Schutzmannschaft. Dalšími oběťmi, byť v mnohem menším měřítku, byly i jiné národnosti tehdy na Volyni žijící: Rusové, Arméni a volyňští Češi; vražděni byli však i Ukrajinci nesouhlasící s politikou OUN-UPA a lidé levicového smýšlení, hlavně ukrajinští a polští komunisté. Není znám přesný počet obětí těchto mimořádně surově prováděných masakrů. Historici odhadují, že bylo zavražděno asi 50–60 000 Poláků a 2–3 000 Ukrajinců. V roce 1942 německá okupační správa na Volyni evidovala 306 000 Poláků – ukrajinským masakrům tedy padl za oběť zhruba každý pátý člověk polské národnosti. V širším slova smyslu se jedná o součást staleté ukrajinsko-polské konfrontace na ukrajinsko-polských zemích - Volyni, Haliči, Chełmské zemi, Podlesí, Nadsyannia a Lemkivščina. .. pokračovat ve čtení

Ukrajinská povstalecká armáda, UPA byla ozbrojená jednotka Organizace ukrajinských nacionalistů (OUN), přesněji řečeno její radikální frakce vedená Stepanem Banderou (OUN-B); její příslušníci byli proto zjednodušeně označováni jako banderovci. .. pokračovat ve čtení

Stepan Andrijovyč Bandera byl vůdce ukrajinského národního hnutí na západní Ukrajině v letech 1941–1959 a předseda radikálního křídla Organizace ukrajinských nacionalistů (OUN-B) a později i Ukrajinské povstalecké armády (UPA), jejíž příslušníci byli zjednodušeně označováni jako banderovci. .. pokračovat ve čtení

Masakr je termín sloužící většinou pro označení hromadného vyvražďování nebo hromadného krveprolití, ať už na lidech, či jiných živých organismech. V méně používané konotaci značí situaci, která měla za následek velké ztráty na životech. .. pokračovat ve čtení