Malá Strana, Malostranské nám. Lichtenštejnský palác 3


Autor:
Přisuzování:
Obrázek je označen jako „Vyžadováno uvedení zdroje“ (Attribution Required), ale nebyly uvedeny žádné informace o přiřazení. Při použití šablony MediaWiki pro licence CC-BY byl pravděpodobně parametr atribuce vynechán. Autoři zde mohou najít příklad pro správné použití šablon.
Formát:
1930 x 1182 Pixel (674384 Bytes)
Popis:
Praha 1-Malá Strana, Lichtenštejnský palác na Malostranském náměstí
Licence:
Credit:
Vlastní dílo
Sdílet obrázek:
Facebook   Twitter   Pinterest   WhatsApp   Telegram   E-Mail
Více informací o licenci na obrázek naleznete zde. Poslední aktualizace: Sun, 03 Mar 2024 04:23:55 GMT

Relevantní obrázky


Relevantní články

Hudební a taneční fakulta Akademie múzických umění v Praze

Hudební a taneční fakulta (HAMU) je jednou ze tří fakult Akademie múzických umění v Praze. Byla založena dekretem prezidenta republiky dr. Eduarda Beneše z 27. října 1945. Sídlí v Praze na Malé Straně v Lichtenštejnském paláci a Hartigovském paláci. Do 22. ledna 2010 nesla název Hudební fakulta. Děkanem byl od 22. ledna 2010 do roku 2018 klarinetista Vlastimil Mareš. Od nového akademického roku 2018/2019 je jím pianista Ivan Klánský. .. pokračovat ve čtení

Lichtenštejnský palác (Malostranské náměstí)

Lichtenštejnský palác je klasicistní stavba, která se nachází na adrese Malostranské náměstí 258/13, na Malé Straně v Praze. Palác je chráněn jako kulturní památka. Hmota paláce zaujímá celou západní frontu náměstí. Palác je stavebně i komunikačně spojený se sousedním Hartigovským palácem – v Lichtenštejnském paláci sídlí Hudební a taneční fakulta Akademie múzických umění, zatímco v sousedním Hartigovském paláci sídlí vedení Akademie múzických umění v Praze. .. pokračovat ve čtení

8. armádní sbor (rakousko-uherská armáda)

8. armádní sbor rakousko-uherské armády byl na přelomu 19. a 20. století jedním ze dvou sborů c. k. vojska umístěného v Čechách se sídlem v Praze. .. pokračovat ve čtení

Klasicistní architektura v Česku

Klasicistní architektura v českých zemích jako hlavní architektonický proud nastupuje na konci období vrcholného a pozdního baroka, které od svého rozmachu v době po bitvě na Bílé hoře bylo nebývale silným architektonickým stylem až do druhé půli 18. století, spjatým především s panováním Marie Terezie (1740–1780), po jejíž smrti byl tento styl stále častěji nahrazován klasicismem a po něm empírem. .. pokračovat ve čtení