Mameluke Flag


Formát:
300 x 200 Pixel (1012 Bytes)
Popis:

Mameluke Flag over Cairo according to the Catalan Atlas c. 1375 created by James Dahl. The golden banner is supposedly identical to the Ayyubid banner.

Warning WARNING: This image is somewhat speculative. It is drawn after the Catalan Atlas, a primary source of the late 14th century. This means that the flag is indeed attested in a (Western) source dated to the Mamluk period, but it does not follow that this flag was indeed in use, let alone that it is "the" Mamluk flag.
Licence:
Public domain
Credit:
Vlastní dílo
Sdílet obrázek:
Facebook   Twitter   Pinterest   WhatsApp   Telegram   E-Mail
Více informací o licenci na obrázek naleznete zde. Poslední aktualizace: Fri, 08 Mar 2024 06:37:31 GMT

Relevantní obrázky


Relevantní články

Mamlúcký sultanát

Mamlúcký sultanát je moderní pojmenování užívané historiky pro státní útvar ovládaném Mamlúky, kteří vytvořili vlastní dynastii Bahriů a vládli Egyptu, Sýrii a sousedním oblastem od poloviny 13. století do začátku 16. století. V letech 1260 až 1517 vládli těmto oblastem jako součást dynastií Ajjúbovců a Abbásovců. V roce 1517 byli poraženi Turky, ale do roka se s nimi osmanský sultán usmířil a káhirské mamlúky opět pověřil řízením země. Další výrazné oslabení moci mamlúků přišlo v době Napoleonova tažení do Egypta, kdy bylo mamlúcké vojsko poraženo v tzv. bitvě pod pyramidami. Káhirští mamlúkové byli jedinou dlouhodobě existující dynastií, která se držela u moci bez závislosti na vlastní reprodukci, jelikož jejich řady tvořili výhradně nakoupení otroci. V době pádu Ajjúbovců byla většina Mamlúků Kipčaky. Byli vojenskými otroky, ale jejich postavení bylo vyšší než jiných otroků a běžných svobodných Egypťanů. .. pokračovat ve čtení

Mamlúcké dobytí Levanty

Mamlúcké dobývání Levanty bylo tři desetiletí trvající období konfliktu muslimů (mamlúků) s křesťany (evropskými křižáky) a jejich mongolskými spojenci, který skončil zánikem křižáckých států v Zámoří (Outremeru). Nastalo po poslední velké křížové výpravě, kdy se situace křižáků v Zámoří začala výrazněji zhoršovat. Příčinou byla klesající podpora evropských mocností a slábnoucí zájem o křižácké hnutí za udržení Svaté země, kdy se pozornost předních evropských panovníků zaměstnávala jinde. Ve stejné době probíhá povstání na Sicílii zvané Sicilské nešpory nebo aragonská křížová výprava, tamním poměrům příliš neprospívala ani lokální občanská válka. .. pokračovat ve čtení

Arménské království v Kilíkii

Arménské království v Kilíkii, neboli zkráceně Kilíkijská Arménie či Malá Arménie, byl vrcholně středověký státní útvar v historické zemi Kilíkii, na pomezí dnešního jižního Turecka, severozápadní Sýrie a při březích severovýchodní části Středozemního moře. .. pokračovat ve čtení

Bitva u Ajn Džálút

Bitva u Ajn Džálútu se odehrála 3. září 1260. Také ji můžeme znát pod názvem bitva u Goliášových pramenů. V této bitvě se utkali Mongolové a Mamlúci. Generál Mongolů Ketbuga měl pod svým vedením až 12 000 jezdců, zatímco Kutuz a Bajbars veleli až 20 000 mamlúkům a muslimům z Egypta a Sýrie. .. pokračovat ve čtení

Křížová výprava roku 1269

Křížová výprava v roce 1269, někdy označovaná také jako Jakubova nebo katalánská, bylo menší vojenské tažení aragonského krále Jakuba I. do Svaté země s úmyslem podpory slábnoucích křižáckých držav v Zámoří, resp. mongolského Ílchanátu, který se stal spojencem křesťanů proti Mamlúkům. Výprava předcházela větší osmé křížové výpravě v roce 1270 a skončila neúspěchem. Záměrem výpravy bylo přeplout Středozemní moře, vylodit se v Levantě a poté se spojit armádami Ílchanátu proti Mamlúkům. Cestou zastihla Jakubovu flotilu silná bouře a část námořních sil spolu s králem byla odvolána. Výprava pokračovala pod vedením Jakubových nemanželských synů Fernanda Sánchez de Castro a Pedra Fernández de Híjar, ti sice úspěšně dorazili do přístavu Akkon, ale navázat setkání s mongolskými spojenci se nepodařilo a na jaře roku 1270 odpluli zpět domů. .. pokračovat ve čtení

Sidonské panství

Sidonské panství, později Sidonské hrabství, bylo křižácké panství v Jeruzalémském království a podle Jana z Ibelinu bylo také z nich největší. Ve skutečnosti však největší nebylo. Mělo stejnou úroveň důležitosti jako jeho někteří sousedi, třeba Toron nebo Bejrút, z nichž někteří byli podvazaly. Sidonské panství se nacházelo mezi určitými podvazalskými územími, která náležela Galilejskému knížectví – což poukazuje na to, že Galilejské knížectví mělo výjimečnou míru nezávislosti. .. pokračovat ve čtení

Mongolská říše

Mongolská říše byla druhou největší říší v dějinách lidstva. Existovala ve 13. a 14. století a v době svého největšího rozmachu ovládala území o rozloze 33 000 000 km2, kde žilo na 100 milionů obyvatel. .. pokračovat ve čtení