Formát:
2359 x 3051 Pixel (8355421 Bytes)
Popis:
Retrato de la reina María Cristina de Borbón-Dos Sicilias (1806-1878), que fue reina consorte de España por su matrimonio con Fernando VII, de quien fue la cuarta esposa, y madre de la reina Isabel II de España.
Komentář k Licence:
Toto je věrná fotografická reprodukce původního dvourozměrného uměleckého díla. Ono dílo je samo volným dílem, a to z následujícího důvodu:
Public domain

Toto dílo je volné také v zemích, jejichž právní řád chrání majetková autorská práva po dobu života autora a 100 let po jeho smrti.


You must also include a United States public domain tag to indicate why this work is in the public domain in the United States.
Oficiálním stanoviskem nadace Wikimedia Foundation je, že „věrné reprodukce dvourozměrných volných děl jsou také volné a opačná tvrzení jsou útokem na samotný koncept volných děl.“ Podrobnosti naleznete na stránce Commons:When to use the PD-Art tag.
Tato fotografická reprodukce se tedy také považuje za volné dílo. Uvědomte si, že v závislosti na místních zákonech může být další užití tohoto díla ve vaší jurisdikci zakázáno či omezeno. Vizte Commons:Reuse of PD-Art photographs.
Licence:
Public domain
Sdílet obrázek:
Facebook   Twitter   Pinterest   WhatsApp   Telegram   E-Mail
Více informací o licenci na obrázek naleznete zde. Poslední aktualizace: Sun, 17 Mar 2024 17:19:42 GMT

Relevantní obrázky


Relevantní články

Marie Kristýna Neapolsko-Sicilská (1806–1878)

Marie Kristýna Neapolsko-Sicilská byla španělská královna, čtvrtá manželka Ferdinanda VII. Byla dcerou Františka I. Neapolsko-Sicilského a Marie Izabely Španělské. .. pokračovat ve čtení

Španělsko v 19. a na počátku 20. století

Španělsko v 19. a na počátku 20. století bylo období od konce napoleonských válek (1813–1814) do vyhlášení Druhé španělské republiky (1931), odráží veškeré jevy spojené s rozvojem evropské civilizace v tomto období. Specifický je pak fenomén deziluze z rozpadu koloniální říše, a také rokem 1830 počínající spor o následnictví mezi loajalisty a karlisty. Tím byl ještě vyostřován hluboký a setrvalý konflikt liberálních a konzervativních sil ve španělské společnosti, které se dále radikalizovaly. To vedlo k propukání občanských válek a k řadě převratů a revolucí, z nichž dvě způsobily i pád monarchie a krátkodobé vyhlášení republiky. Politická nestabilita a geografická izolace prohloubily hospodářskou zaostalost země oproti jiným evropským mocnostem; tento trend nezvrátila ani pragmatická neúčast země v první světové válce. .. pokračovat ve čtení

Seznam španělských královen

Seznam španělských královen zahrnuje manželky panovníků Španělského království, jimž náležel titul královna, počínaje rokem 1556, kdy na španělský trůn usedl první král sjednocených království Karel I., náležející k Habsburské dynastii. Tyto ženy samy nevládly, maximálně byly regentkami za své neplnoleté děti, a stály pouze po boku svých mužů. .. pokračovat ve čtení

Dějiny Španělska

Dějiny Španělska začaly zhruba před 35 000 lety, kdy se první lidé usadili na Pyrenejském poloostrově. Vlny nájezdníků, osadníků a dobyvatelů přicházely po celá tisíciletí: Iberové byli následováni Kelty, poté Féničany, Řeky a Kartáginci. Po roce 200 př. n. l. se Ibérie postupně zmocnil starověký Řím. Římané poloostrovu přinesli svoji civilizaci, jazyk a později rovněž křesťanství. Součástí Římské říše zůstala Hispánie až do 5. století, kdy zemi ovládli Vizigóti. Po roce 711 se jejími pány stali severoafričtí, muslimští Maurové. Dalších více než sedm staletí kontrolovali muslimové velkou část země, jež byla nazývána Al-Andalus. Svého vrcholu dosáhla islámská kultura na poloostrově v 10. století. Po roce 1000 začala muslimská moc upadat, čehož křesťané ze severu poloostrova využili k jeho postupnému znovudobytí (reconquista). Tento proces byl završen v roce 1492 pádem Granady, posledního maurského státu. V téže době se spojila dvě význačná křesťanská království – Kastilie a Aragonie, což vedlo ke vzniku jednotného Španělska. .. pokračovat ve čtení