Marie Louisa Kirschner - River landscape with cattle


Formát:
900 x 390 Pixel (62169 Bytes)
Popis:
River landscape with cattle
Licence:
Public domain
Sdílet obrázek:
Facebook   Twitter   Pinterest   WhatsApp   Telegram   E-Mail
Více informací o licenci na obrázek naleznete zde. Poslední aktualizace: Tue, 19 Mar 2024 12:32:49 GMT

Relevantní obrázky


Relevantní články

Marie Louisa Kirschnerová

Marie Louisa Kirschnerová, německy Marie Kirschner; byla česká malířka a sklářská výtvarnice. .. pokračovat ve čtení

České a moravské malířky krajin

Česká krajina se v dílech umělecky nadaných žen nejdříve objevila v grafických listech. Na začátku 19. století si především techniku leptu oblíbily ženy ze šlechtických rodů. Byly ještě diletantky. První dosáhla profesionálního vzdělání od svého otce Amalie Mánesová (1817–1883), která malovala romantické krajiny olejem a akvarelem na úrovni svých bratrů, Josefa a Quida. I další malířku krajin Charlottu Piepenhagenovou (1821–1902) vzdělával její otec a byla pokračovatelkou jeho chmurnějšího, ale velmi oblíbeného stylu. U Augusta Bedřicha Piepenhagena se učila i Marie Kirchnerová (1852–1931), ale vzdělávala se také v Paříži a přispěla ke změnám v české krajinomalbě. Její kamarádka Zdeňka Braunerová (1858–1934) získala první zkušenosti s krajinomalbou od Antonína Chittussiho. Kromě české krajiny malovala okolí Paříže i moravskou krajinu. Pepa Mařáková (1872–1907), dcera Julia Mařáka, chodívala kreslit s jeho žáky do plenéru. Několik žáků jejího otce si po absolvování Akademie založilo soukromé krajinářské školy. Významná byla Slavíčkova škola, kde studovaly žačky Růžena Zátková (1885–1923), Sláva Tonderová (1888–1946), Božena Jirásková (1880–1951) nebo Ada Hodáčová (1888–1946). Ve škole Aloise Kalvody studovala Milena Šimková-Elgrová (1898–1977), Marta Drábková-Rožánková (1882–1958), Anna Plesingerová-Božinová (1883-1977) nebo Milada Šindlerová (1875–1941). K prvním moravským krajinářkám patřila Zdeňka Vorlová Vlčková (1872–1954), která malovala hlavně okolí svého rodného Velkého Meziříčí, brněnská grafička Helena Bochořáková (1894–1980) po problémech s očima se rozhodla jen malovat a malovala krajinu kolem brněnské přehrady. Další dvě malířky byly žačky Vratislava Nechleby na AVU a to slezská malířka Helena Salichová (1895–1975) a z Valašského Meziříčí Marie Bognerová (1931–1997). Valašská krajina inspirovala i brněnskou malířku Jiřinu Hartingerovou (1941) svou poezií a náladami k fantazii a k abstrakci. .. pokračovat ve čtení

České malířky a sochařky v Paříži

České malířky a sochařky po studiích v uměleckých školách se rozhodly dál studovat, najít si vlastní cestu, vzory a inspiraci v zahraničí. Pro to rozhodnutí byla nejvhodnějším městem Paříž, nejvýznamnější kulturní centrum. Podmínky pro zahraniční studentky tu byly příznivé jak s ubytováním, tak ke studiu, malířky tu také mohly vystavovat s francouzskými skupinami a byly ctěné. Pro studium si mohly vybrat z několika soukromých akademií a významní umělci zakládali i školy nové. Tři české malířky zůstaly v Paříži trvale až do konce života. Zařadily se do významných francouzských skupin a to do skupiny francouzských orientalistů, kam byla přijata Anna Morstadtová, do Bretonovy surrealistické skupiny malířka Toyen, mezi francouzské abstraktní malířky Hella Guthová. Všechny tři byly úspěšné. Další dvě malířky, Zdenka Braunerová a malířka Marie Galimberti Provázková, tvořily v Paříži téměř deset let, Věra Jičínská osm. Ostatní malířky a sochařky tu zůstávaly od jednoho do čtyř let.[zdroj?] .. pokračovat ve čtení