Mark Lausitz


Autor:
Gustav Droysen;
Formát:
567 x 479 Pixel (386134 Bytes)
Popis:
The March of Lusatia from 1150 to 1250
Licence:
Public domain
Credit:
Originally from de.wikipedia; description page is/was here. Original upload: Scan aus Buch: Gustav Droysen. Allgemeiner historischer Handatlas, 1886
Sdílet obrázek:
Facebook   Twitter   Pinterest   WhatsApp   Telegram   E-Mail
Více informací o licenci na obrázek naleznete zde. Poslední aktualizace: Fri, 15 Mar 2024 00:38:10 GMT

Relevantní obrázky


Relevantní články

Hornolužická hraniční listina

Tzv. Hornolužická hraniční listina vytyčila hranice mezi středověkým Českým královstvím a světskými doménami míšeňských biskupů v prostoru dnešní Horní Lužice. Byla zpečetěna králem Václavem I. 7. května 1241 na hradě Königstein. Mnohé, ve středověku založené vesnice a osady, ležící mezi Budyšínem, Sebnitz a Stolpenem, jsou písemně vůbec poprvé zmíněny v této listině, což z dokumentu činí důležitý pramen pro dějiny osídlení Horní Lužice. .. pokračovat ve čtení

Sasko-wittenberské vévodství

Sasko-wittenberské vévodství bylo vévodství Svaté říše římské, které vzniklo rozpadem kmenového Saského vévodství po porážce Welfů císařem Fridrichem I. Barbarossou roku 1180. Vévodství zabíralo jen malou část původního Saska, rozkládalo se zhruba v oblasti středního Labe v okolí později založeného vévodského sídelního města Wittenbergu. Jako dědicům saského vévodského titulu se později wittenberským vévodům podařilo prosadit své nároky na volitelský hlas při volbě římského krále, což bylo roku 1356 nakonec stvrzeno i Zlatou bulou císaře Karla IV., a vévodství bylo povýšeno na kurfiřtství. .. pokračovat ve čtení

České exklávy v Horní Lužici

Historie českých exkláv v Horní Lužici sahá až do středověku, kdy římský císař Fridrich I. Barbarossa v roce 1158 propůjčil za vojenskou pomoc českému knížeti Vladislavu II. hrad a území Budyšín v léno. Nástupem Habsburků na český trůn v roce 1526 se Horní Lužice dostala do sféry jejich mocenského vlivu. Po uzavření Pražského míru v roce 1635 mezi císařem Ferdinandem II. a katolickou ligou obdaroval císař Horní a Dolní Lužicí saského kurfiřta Jana Jiřího I. Územní ostrovy Günthersdorf a Niedergerlachsheim, Schirgiswalde a Niederleutersdorf, které byly již dědičným majetkem a pod správou Koruny české, se tak objevily uprostřed saského majetku. Území Günthersdorf a Niedergerlachsheim byla odstoupena Sasku v roce 1815 a Schirgiswalde v roce 1845. Teprve po dlouhém vyjednávání došlo v roce 1849 skrze výměnu území i na exlávu Niederleutersdorf. .. pokračovat ve čtení