Portrét Maximilian II of Bavaria (1811-1864)

Autor:

Julius Zimmermann (1824-1906)

Shortlink:

https://czwiki.cz/b/ae26

Zdroj:

Wikimedia Commons

Formát:

727 x 1024 Pixel (152891 Bytes)

Komentář k Licence:

PD-OLD. public domain, da bloße Reproduktion eines zweidimensionalen Werkes älter 70 Jahre.

Licence:

Public domain

Credit:

http://www.uni-regensburg.de/Fakultaeten/phil_Fak_III/Geschichte/w98vsmm33.html. Dieser Link verweist wiederum als Quelle der Digitalversion auf: "aus: Schad, Martha, Bayerns Königshaus. Die Familiengeschichte der Wittelsbacher in Bildern, Regensburg 1994, S. 95.

originally uploaded on de.wikipedia by Tk (diskuse · příspěvky) at 23. května 2004, 18:13. Filename was Maxii.jpg.

Sdílet obrázek:

         

Více informací o licenci na obrázek naleznete zde. Poslední aktualizace: Mon, 01 Apr 2024 23:31:59 GMT

Relevantní obrázky

(c) Lokal_Profil, CC BY-SA 2.5

Relevantní články

Marie Frederika Františka Hedvika Pruská, rozená pruská princezna, se v roce 1842 provdala za bavorského následníka trůnu Maxmiliána a po jeho boku se o tři roky později stala bavorskou královnou. .. pokračovat ve čtení

Wittelsbachové jsou starý šlechtický rod německých knížat, jehož kořeny sahají do desátého století. Jejich vliv se soustřeďoval na území dnešního Německa, zejména na Rýnskou Falc a Bavorsko, kde jeho členové vládli jako vévodové a později od roku 1356 jako kurfiřti – nejprve jako falčtí kurfiřti a od roku 1623 i kurfiřti bavorští. Mezi lety 1583 až 1761 ovládali také kurfiřtství Kolínské. Roku 1806, na základě bratislavského míru a na znamení díků za vojenskou pomoc, povýšil francouzský císař Napoleon Bonaparte Bavorsko na království. Wittelsbachové pak v Bavorsku vládli jako králové až do roku 1918. .. pokračovat ve čtení

Rytířské neboli vojenské řády, zřídka se také užívá termínu křižovnické řády, jsou křesťanská rytířská společenství nejčastěji dobročinného charakteru, avšak mnohé z nich se v minulosti věnovaly skutečnému boji. Dělí se na:rytířské (vojenské) duchovní (církevní) řády – vojenské a často současně dobročinné polonezávislé organizace jako např. maltézští rytíři, templáři, němečtí rytíři, rytíři Božího hrobu, rytíři sv. Lazara atd. světské rytířské řády, tzv. velké neboli dynastické řády – např. Řád zlatého rouna, Podvazkový řád, Dračí řád, Řád zvěstování atd., jsou organizace většinou vytvořené panovníky za nějakým účelem, čistě záslužné světské řády, které mají funkci vyznamenání a nositelům dodávají prestiž. .. pokračovat ve čtení

Toto je chronologický seznam bavorských panovníků, tedy bavorských vévodů, kurfiřtů a králů, včetně předsedů vlády. .. pokračovat ve čtení

Řád svatého Huberta, také se používá Řád lovecké trubky, byl falcký a bavorský řád. Vznikl 3. listopadu 1444 jako světský rytířský řád. Založil ho vévoda Gerhard Jülišsko-Bergský na památku svého vítězství v bitvě u Linnichu, která se odehrála na den svatého Huberta. Jeho syn Vilém dal řádu statuta. Roku 1609 vymřel Janem Vilémem Jülišsko-Klévsko-Bergským celý rod a řád upadl do zapomnění. Byl obnoven 29. září 1708 falckým kurfiřtem Janem Vilémem Falckým. Potvrzením a rozšířením statut kurfiřtem Karlem Theodorem Falckým se stal k roku 1744 řádem bavorským. Dosud se uděluje jako rodinný řád dynastie Wittelsbachů. Uděluje se v jediné třídě vždy omezenému počtu lidí. Současným velmistrem je František, vévoda bavorský. .. pokračovat ve čtení