Maximilian II HRR MATEO

Autor:

Dominik Custos

Shortlink:

https://czwiki.cz/b/27ad

Zdroj:

Wikimedia Commons

Formát:

487 x 719 Pixel (146645 Bytes)

Popis:

Custos, Dominicus: Atrium heroicum Caesarum, regum, [...] imaginibus [...] illustr[atum]. Pars 1-4. Augsburg: M. Manger, J. Praetorius, 1600-1602. 191 Bl.; 169 (von 171) Porträts. 30 x 19,5 cm

Licence:

Public domain

Credit:

http://www.uni-mannheim.de/mateo/desbillons/eico/seite12.html

Sdílet obrázek:

         

Více informací o licenci na obrázek naleznete zde. Poslední aktualizace: Wed, 28 Feb 2024 06:33:13 GMT

Relevantní obrázky

Relevantní články

Tento seznam chorvatských panovníků zahrnuje chorvatská knížata a krále, a to jak krále chorvatské a dalmatské, tak krále slavonské, dalmatské. Seznam zahrnuje samostatné chorvatské krále a krále v personální unii s Uherskem. Uveden je i formální král Nezávislého státu Chorvatsko Tomislav II. Dále jsou v seznamu uvedeni chorvatští bánové a představitelé bánovin. .. pokračovat ve čtení

Ratibořské knížectví vzniklo roku 1172 jako panství Piastovce Měška I. Křivonohého a rozkládalo se kolem měst Ratiboř, Těšín a Kozel. Roku 1177/9 k němu bylo přičleněno Osvětimsko a Bytomsko. Roku 1202 bylo celé knížectví sloučeno s Opolským knížectvím. K obnovení samostatného knížectví došlo roku 1290, když bylo uděleno Přemyslovi Ratibořskému, nejmladšímu synu Vladislava Opolského. Přemysl a později i jeho syn Lešek složili lenní slib českým králům. Od té doby tedy knížectví patřilo pod Země Koruny české. Roku 1336 Lešek zemřel a Jan Lucemburský knížectví udělil opavskému vévodovi Mikuláši II. z vedlejší větve Přemyslovců. Došlo tak ke sloučení Ratibořska s Opavskem, které trvalo až do roku 1377, kdy se Ratibořsko dostalo Mikulášovu synovi Janovi I. Poté knížectví vládli jeho potomci. Kníže Valentin Hrbatý roku 1511 uzavřel dědickou smlouvu s opolským knížetem Janem II. Dobrým. Ten po valentinově smrti roku 1521 knížectví sloučil s knížectvím Opolským a od toho okamžiku Ratibořsko sdílelo osud Opolska v rámci Zemí Koruny české. Roku 1742 připadlo knížectví Prusku. .. pokračovat ve čtení

Opolské knížectví vzniklo v roce 1173, kdy bylo rozděleno Slezské údělné knížectví. Vznikla tři knížectví, Opolsko připadlo Jaroslavu Opolskému. Mezi lety 1202–1282 a 1521–1532 bylo Opolsko sloučeno s Ratibořskem v Opolsko-Ratibořském knížectví. Knížectví zaniklo v roce 1742 výsledky první slezské války, kdy území připadlo Prusku, které je inkorpovalo do svého území. .. pokračovat ve čtení

Fryštát je centrální historická městská část statutárního města Karviná. Do poloviny 20. století byl Fryštát samostatným okresním městem obývaným převážně německou populací. Ve 40. letech byl spojen s dělnickým městem Karvinná, které bylo obýváno převážně polskou populací a zcela zaniklo kvůli těžbě uhlí. Germánský původ Fryštátu měl být v socialistických poměrech zapomenut a proto byl jeho název roku 1949 vymazán z mapy a město bylo pojmenováno po Karvinné. Z Fryštátu se tak stalo centrum současné Karviné, která se kolem něj začala budovat v 50. letech 20. století, a do jejíhož katastrálního území (nyní Karviná-město) spadají i moderní městské části Nové Město, Hranice a Mizerov. V letech 1949–1971 se oficiálně název Fryštát nesměl užívat. Poté byl obnoven pro městskou část Karviná 1. Původní název Fryštát se nyní opět prosazuje. .. pokračovat ve čtení

Seznam rakouských panovníků zahrnuje postupně vládnoucí markrabata, vévody, arcivévody a císaře. .. pokračovat ve čtení