Migration of Early Slavs

Autor:

Miki Filigranski

Přisuzování:

Obrázek je označen jako „Vyžadováno uvedení zdroje“ (Attribution Required), ale nebyly uvedeny žádné informace o přiřazení. Při použití šablony MediaWiki pro licence CC-BY byl pravděpodobně parametr atribuce vynechán. Autoři zde mohou najít příklad pro správné použití šablon.

Shortlink:

https://czwiki.cz/b/c60f7

Zdroj:

Wikimedia Commons

Formát:

750 x 730 Pixel (1022530 Bytes)

Popis:

Approximate location of the Early Slavs and subsequent migrations between the mid-6th and mid-7th century.

Licence:

CC BY-SA 4.0

Credit:

Vlastní dílo based on: Zdeněk Váňa, The world of the ancient Slavs, 1983
Valentin Vasilyevich Sedov, Славяне в древности, 1994
Valentin Vasilyevich Sedov, Славяне в раннем Средневековье, 1995
Paul M. Barford, The Early Slavs: Culture and Society in Early Medieval Eastern Europe, 2001

Tento soubor byl odvozen z: Europe relief laea location map.jpg: 

Sdílet obrázek:

         

Více informací o licenci na obrázek naleznete zde. Poslední aktualizace: Wed, 21 Feb 2024 14:54:51 GMT

Relevantní obrázky

© Hubertl / Wikimedia Commons, CC BY-SA 4.0

(c) Johann Jaritz / CC BY-SA 4.0

(c) Classical Numismatic Group, Inc. http://www.cngcoins.com, CC BY-SA 2.5

Relevantní články

Slovinsko, plným názvem Slovinská republika je stát na jihu střední Evropy. Na západě sousedí s Itálií, na severu s Rakouskem, na severovýchodě s Maďarskem, na jihu a jihovýchodě s Chorvatskem a na jihozápadě má krátké pobřeží Jaderského moře. Slovinsko je převážně hornaté a zalesněné, má rozlohu 20 271 km² a 2,1 milionu obyvatel, je a šestým nejméně lidnatým státem Evropské unie. Slovinci tvoří více než 80 % obyvatel země, úředním jazykem je slovinština. Lublaň, hlavní a největší město Slovinska, se geograficky nachází blízko středu země. .. pokračovat ve čtení

Sklavíni, latinsky Sclaveni, řecky Sklabenoi, bylo především byzantské označení pro slovanské kmeny, které v raném středověku podnikaly nájezdy na Balkánský poloostrov a osidlovaly ho. Nakonec se staly předky moderních jižních Slovanů. Byzantští kronikáři je striktně odlišovali od Antů a Vendů, tedy zhruba západních Slovanů, byť si byli vědomí, že jde o příbuzné skupiny. Termín byl široce užíván až do vzniku samostatných kmenových jmen v 10. století. O Sklavínech, Antech a Venedech psali zejména Prokopios z Kaisareie, Jordanes, Menander Protektor, Jan z Efezu nebo císař Maurikios ve svém Strategikonu. Přestože je sporné, zda popisovali opravdu konzistentní kmenové celky, většina historiků uznává, že jejich poznámky jsou nejcennějším písemným zdrojem o životě starých Slovanů. Francouzský historik Michel Kazanski tvrdil, že Sklavíni jsou totožní s tím, co archeologové nazvali Pražsko-korčacká kultura a Sukowsko-Dziedzická kultura. Sklavíni by v tom případě původně, před přesunem na jih Evropy, obývali Česko, Polsko a severovýchodní Německo. .. pokračovat ve čtení