Milan Rastislav Štefánik

Autor:

NeznámýUnknown author

Shortlink:

https://czwiki.cz/b/3b9c

Zdroj:

Wikimedia Commons

Formát:

1548 x 2240 Pixel (944484 Bytes)

Popis:

Ph. Dr. Milan Rastislav Štefánik, generál, místopredsada Čs. Národní rady v Paríži a první ministr valky Čs. republiky.

Komentář k Licence:

Poznámka: V Německu a možná i dalších zemích jsou některá anonymní díla zveřejněná před 1. červencem 1995 chráněna ještě 70 let po smrti autora. Pokud se autor veřejně přihlásil, tuto šablonu nepoužívejte. Pokud je dílo anonymní nebo pseudonymní, použijte tuto šablonu pro díla zveřejněná před více než 70 lety. U děl zveřejněných ve Velké Británii zvažte použití šablony PD-UK-unknown.

Licence:

Public domain

Credit:

Medek, Rudolf, Bonnaud, R. K vítězné svobodě 1914-1918-1928. V Praze: Péčí a nákladem Památníku Odboje, 1928. S. 3.

Sdílet obrázek:

         

Více informací o licenci na obrázek naleznete zde. Poslední aktualizace: Wed, 20 Mar 2024 18:26:45 GMT

Relevantní obrázky

(c) FOTO:FORTEPAN / Zsanda Zsolt, CC BY-SA 3.0

(c) Bundesarchiv, Bild 183-R03618 / CC-BY-SA 3.0

Relevantní články

Milan Rastislav Štefánik byl slovenský politik, voják, letec, generál francouzské armády, astronom a meteorolog. .. pokračovat ve čtení

Letecká nehoda generála Štefánika se odehrála 4. května 1919, při jeho návratu z emigrace do vlasti, v polích u obce Ivanka, nyní v blízkosti dráhového systému letiště Bratislava. Postava Štefánika i jeho tragická smrt se postupně staly legendou a nehoda je i po sto letech provázena řadou dohadů a spekulací. .. pokračovat ve čtení

Československé legie ve Francii je označení pro jednotky československých legií, tj. dobrovolnických jednotek Čechů a Slováků za první světové války, utvořené v letech 1916–1918 na území Itálie. .. pokračovat ve čtení

Dějiny Slovenska zahrnují nejen historii dnešní Slovenské republiky, ale též států, které se na jejím území rozkládaly v minulosti. Nejstarší lidské osídlení bývá na Slovensku kladeno do období před zhruba 250 000 lety. První doklady o přítomnosti homo sapiens sapiens jsou na slovenském území z období mladého paleolitu, tedy přibližně z let 40 000 až 13 000 př. n. l.. Prvním známým a písemnými prameny doloženým národem, který osídlil území Slovenska, byli Keltové, kteří ve druhé polovině 4. století př. n. l. obsadili oblast Panonské pánve a osídlili i dnešní jihozápadní Slovensko. Na přelomu 2. a 1. století př. n. l. pak tuto oblast obsazovaly germánské kmeny. Germáni se i na území Slovenska střetávali s Římskou říší, jejíž hranice známá jako Limes Romanus zde kopírovala tok Dunaje. Během stěhování národů se na Slovensku na určitou dobu usadily též kmeny Svébů, Hunů, Ostrogótů, Langobardů, Gepidů a od druhé poloviny 5. století se zde dominantním etnikem stali Slované. .. pokračovat ve čtení

Československo byl stát ve střední Evropě, který existoval v letech 1918–1992, s výjimkou období druhé světové války (1939–1945), kdy však měl svoji exilovou vládu v zahraničí. Země zahrnovala území Čech, Moravy, českého Slezska, Slovenska a do roku 1939 i Podkarpatské Rusi. .. pokračovat ve čtení

Svobodné zednářství je uzavřená mezinárodní organizace, která je zasvěcena společnému cíli skrze rituály a obřady. Zednářství oficiálně vzniklo v roce 1717 v Anglii spojením několika lóží. V tzv. lóži se setkávají tzv. bratři, kteří tvoří bratrstvo a přijímají nové členy na základě kooptace během iniciačního obřadu. Utajené konání těchto bratrstev mělo mít jako hlavní cíle uskutečňování sociálně spravedlivé, rovnostářské společnosti a konání dobročinnosti. Zednářství je opředené řadou mýtů a je oblíbeným tématem příznivců různých konspiračních teorií. Zednáři mají různé symboly, např. Bibli, úhelník a kružítko, kladivo a zednickou lžíci, krychli, hvězdu, dva sloupy, lebku, také Měsíc, Slunce a vševidoucí oko. Dále zástěru, jako symbol čistoty a nevinnosti, která odkazuje na dřívější fyzickou práci a bílé rukavice. Neodmyslitelnou součásti je zednářská legenda o Šalamounově chrámu a příběh jeho stavby. .. pokračovat ve čtení

První československý odboj bylo odbojové hnutí Čechů a Slováků během první světové války, jehož cílem bylo svržení Rakousko-Uherska a vytvoření samostatného československého státu. V čele odboje stály dva důležité orgány. Tím prvním byl pro domácí odboj Národní výbor československý, v zahraničním odboji působila Československá národní rada. Hlavními představiteli československého zahraničního odboje byli Tomáš Garrigue Masaryk, Milan Rastislav Štefánik a Edvard Beneš, kteří se soustředili na naklonění si představitelů Dohody a tvoření zahraničních československých vojenských jednotek, které byly později známy jako československé legie. Domácí odboj v českých zemích a na Slovensku zesílil teprve na konci války, když došlo k citelnému oslabení monarchie. Hlavními vůdci českého domácího protirakouského odboje byli Karel Kramář s Aloisem Rašínem. Mezi čelné osobnosti slovenského odboje patřili Matúš Dula, Vavro Šrobár či Milan Hodža. První odboj slavil úspěch na konci roku 1918, kdy došlo k zániku válkou vyčerpaného Rakousko-Uherska a k vytvoření samostatného Československa. .. pokračovat ve čtení