Mollweide projection SW

Autor:

Strebe

Přisuzování:

Obrázek je označen jako „Vyžadováno uvedení zdroje“ (Attribution Required), ale nebyly uvedeny žádné informace o přiřazení. Při použití šablony MediaWiki pro licence CC-BY byl pravděpodobně parametr atribuce vynechán. Autoři zde mohou najít příklad pro správné použití šablon.

Shortlink:

https://czwiki.cz/b/1f22

Zdroj:

Wikimedia Commons

Formát:

2058 x 1036 Pixel (610280 Bytes)

Popis:

The world on Mollweide projection. 15° graticule. Imagery is a derivative of NASA’s Blue Marble summer month composite with oceans lightened to enhance legibility and contrast. Image created with the Geocart map projection software.

Licence:

CC BY-SA 3.0

Credit:

Vlastní dílo

Sdílet obrázek:

         

Více informací o licenci na obrázek naleznete zde. Poslední aktualizace: Fri, 08 Mar 2024 15:39:55 GMT

Relevantní obrázky

(c) ZDF/Terra X/ H. Kotarba/ Albrecht M. Wendlandt, CC BY 4.0

(c) Daniel Baránek, CC BY-SA 3.0

Relevantní články

Doba ledová je období v historii Země, kdy jsou na obou polokoulích ve středních zeměpisných šířkách a polárních oblastech přítomny ve velkém rozsahu ledové příkrovy. Obvykle je takové období doprovázeno rozšířením mořských ledovců, permafrostů a horských ledovců ve všech zeměpisných šířkách a poklesem mořské hladiny díky přesunu mořské vody do ledovců. Jde o suché a prašné období. V rámci historie Země nastaly doby ledové mnohokrát. Jsou doložené v prekambriu, v proterozoiku, ordoviku, karbonu, permu a kenozoiku . V užším smyslu se za dobu ledovou považuje výrazné ochlazení planetárního rozsahu ve čtvrtohorách (kvartéru). V kvartéru se opakovaně střídají výkyvy chladnější, jež se nazývají glaciály, a teplejší – interglaciály. V glaciálech docházelo k růstu kontinentálních ledových příkrovů zejména v Evropě, Severní Americe a Asii, zmohutněly též horské ledovce. Ve svém největším rozšíření zasahovaly ledovce až na jih Anglie a k hranici Českého masivu. Poslední glaciál skončil 10 000 let před naším letopočtem. Příčiny střídání chladnějších a teplejších období, tzn. glaciálů a interglaciálů, jakož i příčiny celkově relativně chladnějšího období v rámci historie Země nejsou přesně vysvětleny. .. pokračovat ve čtení

Mapové zobrazení, často též kartografická projekce, je způsob, jakým se převádí zobrazení povrchu Země z trojrozměrného zakřiveného povrchu referenčního elipsoidu či koule do roviny. Výsledek takového geometrického či početního postupu nazýváme mapa. Nejčastěji bývá na mapě sever směrem nahoru, jih směrem dolů, východ směrem doprava a západ směrem doleva. .. pokračovat ve čtení

Mapa světa je mapa většiny nebo celého povrchu Země. Mapy světa tvoří zvláštní kategorii map vzhledem k problému projekce. Rovinné mapy nutně zkreslují prezentaci zakřiveného zemského povrchu. Tyto deformace jsou na mapě světa největší. Různé druhy projekcí povrchu země odrážejí různé technické a estetické požadavky na mapy světa. .. pokračovat ve čtení