Narva-vessel

Autor:

Mateusz Janczyński

Přisuzování:

Obrázek je označen jako „Vyžadováno uvedení zdroje“ (Attribution Required), ale nebyly uvedeny žádné informace o přiřazení. Při použití šablony MediaWiki pro licence CC-BY byl pravděpodobně parametr atribuce vynechán. Autoři zde mohou najít příklad pro správné použití šablon.

Shortlink:

https://czwiki.cz/b/e3842

Zdroj:

Wikimedia Commons

Formát:

543 x 643 Pixel (91168 Bytes)

Popis:

Naczynie ostrodenne kultury Narva

Licence:

CC BY-SA 3.0

Credit:

• Pradzieje ziem polskich, tom I cz. 1 Od paleolitu do środkowego okresu lateńskiego pod redakcją J. Kmiecińskiego, wyd. PWN Warszawa-Łodź 1989

Sdílet obrázek:

         

Více informací o licenci na obrázek naleznete zde. Poslední aktualizace: Fri, 28 Mar 2025 16:21:22 GMT

Relevantní články

Narvská kultura byla neolitická archeologická kultura, jejíž jádro se nacházelo na území dnešního Estonska, Lotyšska, Litvy a v Kaliningradské oblasti, a jejíž pozůstatky byly nalezeny také na přilehlých okrajích dnešního Polska, Běloruska a Ruska. Je pojmenována po estonské řece Narva. Vyvinula se z mezolitické kundské kultury. Její existence je vymezena zhruba lety 5300 až 1750 př. n. l. S nástupem silné kultury se šňůrovou keramikou, která vzešla z jámové kultury, jí začala být narvská kultura silně ovlivňována, až pohlcována. Nejčistší formy narvské kultury proto spadají do jejího časného období, tedy 5300-3000 př. n. l. Limitem příslušníků narvské kultury byl velmi špatný přístup k pazourku. Museli používat spíše kosti nebo rohy. Obchodovali s němenskou kulturou, nicméně je nápadné, že zatímco v němenských vykopávkách byla nalezena narvská keramika a jiné narvské artefakty, v těch narvských žádné stopy po němenské kultuře nalezeny nebyly. Obchodovali již ovšem s jantarem, což je základní vývojový posun oproti kundské kultuře. Obchod s jantarem se měl stát základním rysem a dynamizačním prvkem pozdně pravěké a starověké pobaltské kultury. Centrem tohoto obchodu bylo zřejmě Juodkrantė. Zde bylo také nalezeno nejvíce předmětů. Nejslavnější a řemeslně nedokonalejší artefakt, obřadní hůl vyřezaná z rohoviny s rukojetí ve tvaru losí samice, byl ovšem nalezen ve Šventoji. Lidé byli pohřbíváni na zádech, do hrobů bylo vkládáno jen málo předmětů. Keramika sdílela podobnosti s artefakty kultury hřebenové keramiky, ale měla specifické vlastnosti, především přimíchávání další organické hmoty do hlíny, nejčastěji rozdrcených šnečích ulit. Nádoby byly široké a velké, jejich výška a šířka byly často stejné. Dna byla špičatá nebo zaoblená, pouze nejpozdnější mají úzká plochá dna. Obyvatelé byli stále ještě především lovci a sběrači, zejména rybáři, ale již začali i s chovem zvířat. Vede se složitá debata o etnicitě obyvatelstva, ale předpokládá se, že to nebyli Indoevropané, jejichž příchod bývá spojován většinou až se šňůrovou keramikou. Genetický výzkum, podobně jako u kundské kultury, prokázal blízkost k tzv. západním lovcům a sběračům. .. pokračovat ve čtení