OAM vs angle states animation


Autor:
Přisuzování:
Obrázek je označen jako „Vyžadováno uvedení zdroje“ (Attribution Required), ale nebyly uvedeny žádné informace o přiřazení. Při použití šablony MediaWiki pro licence CC-BY byl pravděpodobně parametr atribuce vynechán. Autoři zde mohou najít příklad pro správné použití šablon.
Formát:
1197 x 843 Pixel (3418402 Bytes)
Popis:
Orbitální moment hybnosti (OAM) a úhlová poloha představují komplementární proměnné, jež vyhovují odpovídajícím relacím neurčitosti. Spodní mez součinu odchylek těchto dvou veličin závisí na konkrétním stavu a v animaci je zvolena třída stavů, jež minimalizují neurčitost a podobají se Gaussovskému svazku. Vlevo nahoře je zobrazen průřez intenzitou takových stavů. Hustota pravděpodobnosti pro úhlovou polohu pro takové stavy spolu s odpovídající směrodatnou odchylkou jsou vykresleny vlevo dole. Stav lze vyjádřit jako superpozici různých OAM módů o hodnotách . Jim odpovídající pravděpodobnosti jsou vyneseny vpravo nahoře. Spodní mez relace neurčitosti je pak vykreslena vpravo dole. Lze snadno nahlédnout, že čím širší je rozdělení pro OAM, tím užší je rozdělení pro úhel a naopak. Pro podrobnosti viz: [Sonja Franke-Arnold et al 2004 New J. Phys. 6 103, DOI:10.1088/1367-2630/6/1/103]
Licence:
Credit:
Vlastní dílo
Sdílet obrázek:
Facebook   Twitter   Pinterest   WhatsApp   Telegram   E-Mail
Více informací o licenci na obrázek naleznete zde. Poslední aktualizace: Fri, 16 Feb 2024 14:23:54 GMT

Relevantní obrázky


Relevantní články

Orbitální moment hybnosti (záření)

Orbitální moment hybnosti světla a jiných druhů záření je fyzikální veličina, jež představuje jednu ze složek celkového momentu hybnosti. Tato složka je přitom na rozdíl od vlastního momentu hybnosti závislá na prostorovém rozložení pole, kterým je záření popsáno. V případě světla je tedy jeho orbitální moment hybnosti závislý na rozložení elektromagnetického pole světelného paprsku. Vlastní moment hybnosti souvisí z pohledu klasické fyziky s polarizací světla, z pohledu fyziky kvantové pak se spinem jednotlivých částic světla, fotonů. Zhruba řečeno tak lze celkový moment hybnosti fotonu rozložit do dvou složek, a sice do spinu, nezávislého na volbě souřadného systému, a pak právě do orbitálního momentu hybnosti, jehož velikost závisí na volbě souřadnic. Na rozdíl od spinu, jenž může pro fotony nabývat v daném směru pouze hodnot dvou, 1 a -1, je však rozsah hodnot orbitálního momentu hybnosti neomezený. Obě složky momentu hybnosti navíc odlišně interagují s hmotnými předměty. Zatímco spin roztáčí předmět kolem jeho vlastní osy, odpovídá orbitální moment hybnosti rotaci předmětu kolem osy svazku. .. pokračovat ve čtení