ONSR.Rha.Fig8.Eph.Fig1.v7

Autor:

Peter J. Walker​, Rachel Breyta, Kim R. Blasdell​, Charles H. Calisher, Ralf G. Dietzgen​, Anthony R. Fooks, Juliana Fieitas-Astúa, Hideki Kondo​, Gael Kurath, Ivan V. Kuzmin, Ben Longdon​, David M. Stone​, Robert B. Tesh, Noël Tordo, Nikos Vasilakis​, and Anna E. Whitfield​

Přisuzování:

Obrázek je označen jako „Vyžadováno uvedení zdroje“ (Attribution Required), ale nebyly uvedeny žádné informace o přiřazení. Při použití šablony MediaWiki pro licence CC-BY byl pravděpodobně parametr atribuce vynechán. Autoři zde mohou najít příklad pro správné použití šablon.

Shortlink:

https://czwiki.cz/b/dbfa1

Zdroj:

Wikimedia Commons

Formát:

4460 x 1753 Pixel (92851 Bytes)

Popis:

Ephemerovirus. Schematic representation of ephemerovirus genomes. N, P, M, G and L represent ORFs encoding the structural proteins. The GNS (red), α1 (yellow), α2 orange), β (blue), γ (green) and δ (purple) ORFs are highlighted. The GNS ORF encodes a non-structural class I transmembrane glycoprotein; the α1 ORF encodes a class 1a viroporin; other ORFs in the region between the G gene and L gene encode proteins of unknown function.

Licence:

CC BY-SA 4.0

Credit:

https://talk.ictvonline.org/ictv-reports/ictv_online_report/negative-sense-rna-viruses/mononegavirales/w/rhabdoviridae/792/genus-ephemerovirus

Sdílet obrázek:

         

Více informací o licenci na obrázek naleznete zde. Poslední aktualizace: Mon, 06 Jan 2025 18:34:30 GMT

Relevantní obrázky

Relevantní články

Rhabdoviridae jsou čeleď obalených RNA virů z řádu Mononegavirales. Jejich virion je podlouhlý, měří asi 100–460 nm na délku a 45–100 nm na šířku. Virové částice mají tvar tyčinky či projektilu, na téměř celém povrchu jsou patrné výběžky zvané peplomery. Genom tvoří jednovláknová RNA negativní polarity, viry si proto s sebou do hostitelské buňky musejí vnášet vlastní RNA polymerázu. Základní proteinovou výbavu tvoří polymerázové komplexy z velkých proteinů (L) a pomocných fosfoproteinů (P), dále nukleoproteiny interagující s RNA, matrixové proteiny a povrchové glykoproteiny. Počet kódovaných proteinů však může být u některých rabdovirů podstatně větší, byť jejich funkce zůstává často špatně známá. .. pokračovat ve čtení