Olaus Magnus - On the Glorious Temple Devoted to the Nordic Gods


Autor:
Formát:
1300 x 600 Pixel (323394 Bytes)
Popis:
The woodcut illustrates the temple at Old Uppsala which was devoted to the Gods of the Aesis cult. Olaus Magnus writes that it shimmers with a golden lustre. From the golden roof hangs a golden chain which is winding all around the building. To the right a spring in which a person is going to be drowned as a sacrifice.
Komentář k Licence:
Author died more than 70 years ago - public domain
Licence:
Public domain
Credit:
"Historia de gentibus septentrionalibus", book 3 - retrieved from Lars Henriksson's clipart collection, descriptions used with permission.
Sdílet obrázek:
Facebook   Twitter   Pinterest   WhatsApp   Telegram   E-Mail
Více informací o licenci na obrázek naleznete zde. Poslední aktualizace: Sun, 24 Mar 2024 13:04:12 GMT


Relevantní články

Chrám v Uppsale

Chrám v Uppsale byl patrně nejvýznamnějším centrem severského pohanství. Nacházel se na území dnešního švédského města Uppsala, v místě dnes zvaném Gamla Uppsala. Informace o chrámu jsou dochovány především v dílech Gesta Hammaburgensis ecclesiae pontificum Adama Brémského a v sáze Heimskringla Snorriho Sturlusona. Chrám byl zničen v rámci christianizačního procesu králem Inge I. v 80. letech 11. století. Podle Adama Brémského byly v chrámu tři sochy - Thóra, Ódina a Freye, který měl být údajně zobrazen s obrovským vztyčeným penisem. U těchto soch docházelo k obětování, podle Adama i lidí. Charakteristickým znakem měl být také velký zlatý řetěz, jímž byl prý celý chrám zvnějšku obepnut. Rakouský filolog a religionista Rudolf Simek uvedl, že "Adamovy zdroje mají extrémně různou spolehlivost, ale existence chrámu v Uppsale je nesporná." Soudí, že Adamův popis chrámu je možná ovlivněn popisem Šalomounova chrámu ve Starém zákoně. Existují též teorie, že chrám v Uppsale byl ve skutečnosti křesťanský chrám, jehož komunita byla prohlášena za pohanskou a rozprášena z nějakých politických důvodů, pravděpodobně v rámci boje o investituru. Poměrně neúspěšné a neprůkazné archeologické průzkumy vedly dokonce k pochybnostem, zda chrám vůbec existoval, avšak silný argument pro verzi, že ano, přinesl výzkum z roku 2013, kdy byly objeveny zbytky dvou řad velkých dřevěných kůlů. Jedna linie je přibližně kilometr dlouhá a skládá se ze 144 sloupů a druhá je dlouhá půl kilometru, přičemž každý sloup je od sebe vzdálen 5–6 metrů. Pokud linie označují uzavřený prostor, byla by uzavřená oblast obrovská a šlo by o zdaleka největší stavbu na sever od Alp v této době. Tyče byly velmi široké a jejich délka se odhaduje na nejméně 7 metrů. .. pokračovat ve čtení