Ostrůvek (Insenthal) - lovecký zámeček

Autor:

HonzaTC

Přisuzování:

Obrázek je označen jako „Vyžadováno uvedení zdroje“ (Attribution Required), ale nebyly uvedeny žádné informace o přiřazení. Při použití šablony MediaWiki pro licence CC-BY byl pravděpodobně parametr atribuce vynechán. Autoři zde mohou najít příklad pro správné použití šablon.

Shortlink:

https://czwiki.cz/b/ab9fc

Zdroj:

Wikimedia Commons

Formát:

4608 x 3072 Pixel (3081353 Bytes)

Popis:

PR Ostrůvek

Půvabná samota, zvaná Ostrůvek, leží ve stále ještě turismem téměř nepoznamenaném koutě Tachovska. Z jedné strany obklopena lesy, které v období socialismu tvořily neprostupné příhraniční vojenské pásmo. Od vnitrozemí byla stavení Ostrůvku oddělena rozsáhlými a nebezpečnými bažinatými územími, z nichž asi nejvíce vyniká přírodní rezervace Farské bažiny. I když jsou nejnebezpečnější místa zajištěna proti vstupu člověka, dodnes se nemusí vyplatit sejít ze silnice či značené turistické cesty, po níž lze k Ostrůvku přijít od obce Lesná. Dá se říci, že český název, stejně jako německé jméno Inselthal, dobře vystihují atmosféru i realitu místa. Historie Inselthalu sahá k roku 1777, kdy zde v hlubinách lesa bohatého na potřebné dříví začala pracovat sklářská huť. Někdy během druhé poloviny 19. století zde nechává šlechtický rod Windischgrätzů, majitelů panství v okolí Tachova, vystavět lovecký zámeček. V literatuře nalézáme odkazy hned na několikerou možnou dataci: Nedoložený rok 1876 či pravděpodobnější letopočet 1874. Plánek z roku 1893 prozrazuje, že budova stála na terase nad rybníčkem s břehy zformovanými do podoby srpku. Možná i to přispělo ke vzniku jména zámečku, Ostrůvek. Další rybníčky, podivuhodně okrouhlé, se dodnes nalézají opodál, v někdejším zámeckém parku. Vše je propojeno vodní soustavou a občas lze na některém břehu spatřit i rozjímajícího rybáře. Dnes fasáda zámečku připomíná tak trochu nádražní budovy. Jednoduchá patrová stavba se středním rizalitem o třech okenních osách. Dochované kamenné patky, vyčnívající z fasády, i ozdoba střechy ve štítu napovídají, že kdysi zámeček mohl být ozdoben i módními dřevěnými terasami ve stylu alpských horských domů. Dnes odborníci stavbu popisují poněkud stroze jako neslohový objekt. Struktura zdiva napovídá stavební souvislost s budovami nedaleké hájovny. Pozornost i romantické pocity návštěvníků místo vzbuzovalo již v časech těsně po sametové revoluci, kdy někdejší pustou samotu začali opět navštěvovat turisté.

Prvkem, dotvářejícím sílu místa je i půvabná dřevěná kaple, stojící v bezprostřední blízkosti zámecké budovy. Turistický průvodce uvádí, že někdejší lovecký zámeček dnes bývá využíván k příležitostné rekreaci. V létě zde bylo možné narazit i na dětské tábory a osazenstvo zámku, ochotné naplnit plastikové lahve poutníků pitnou vodou. Ostrůvek je totiž báječné místo, z něhož lze podniknout výpravy do někdejšího zapovězeného hraničního pásma se spoustou pozůstatků někdejších skláren, usedlostí či vojenských zařízení, jakým je např. zrezivělá konstrukce gigantické hlásky na vrchu Havran. Necelý kilometr od Ostrůvku, směrem ke hranici, leží romantické skály s nepatrnými pozůstatky tzv. Starého zámku, chybně nazývaného Šelmberk.

Licence:

CC BY-SA 4.0

Credit:

Vlastní dílo

Sdílet obrázek: