Ottoman red flag
|
Já, autor tohoto díla, jej tímto uvolňuji jako volné dílo, a to celosvětově. V některých zemích to není podle zákona možné; v takovém případě: Poskytuji komukoli právo užívat toto dílo za libovolným účelem, a to bezpodmínečně s výjimkou podmínek vyžadovaných zákonem. |
Relevantní obrázky
.svg)
.svg)
_Merchant_Flag_1453-1793.svg)
.svg)
.svg)
.svg)
.svg)
.svg)
.png)
.svg)
.svg)
.png)
.svg)
.svg)
_Merchant_Flag_1453-1793.svg)
_by_Jean_Le_Tavernier_after_1455.jpg)
.jpg)
.svg)
.png)
.svg)
Relevantní články
Osmanské interregnumOsmanské interregnum (1402–1413) bylo období kritického bezvládí v Osmanské říši, kdy se synové a potenciální nástupci sultána Bajezida I. nebyli schopni a ochotni podřídit se jednomu sultánovi. Spory mezi bratry přerostly v sérii občanských válek a dočasné rozdělení Osmanské říše. .. pokračovat ve čtení
Obléhání Rhodu (1522)Obléhání Rhodu v roce 1522 byl druhý a nakonec úspěšný pokus vojsk Osmanské říše pod vedením sultána Sulejmana o vypuzení rytířů svatého Jana z jejich sídelní pevnosti na ostrově Rhodu, čímž Turci završili svou vládu nad východním Středomořím. Jejich předchozí pokus v roce 1480 byl neúspěšný. .. pokračovat ve čtení
Bitva u řeky MaricaBitva u řeky Marica nebo bitva u Černomenu se odehrála u řeky Marica, nedaleko vesnice Ormenio, bulharsky Черномен/Černomen, a města Edirne v pátek, dne 26. září 1371. .. pokračovat ve čtení
Byzantsko-osmanské válkyByzantsko-osmanské války byla série válečných konfliktů mezi Osmanskými Turky a Byzantskou říší, která vedla k pádu Byzantské říše a nástupu Osmanské říše. .. pokračovat ve čtení
Bitva u MoháčeBitva u Moháče byla jednou z nejvýznamnějších bitev v dějinách střední Evropy, v některých pojetích považovaná za mezník symbolizující zde konec středověku a počátek novověku. Odehrála se 29. srpna 1526 na planině vzdálené přibližně 6 km jižně od dolnouherského města Moháč, nedaleko dnešní srbsko-chorvatsko-maďarské hranice. Početně silnější vojsko osmanského sultána Süleymana I. zde během necelých dvou hodin drtivě porazilo oddíly shromážděné pod korouhví dvacetiletého českého, uherského a chorvatského krále Ludvíka Jagellonského, jenž při útěku z bojiště utonul v říčce Csele. Kvůli velmi riskantnímu plánu vrchního velitele uherských sil Pála Tomoryho, jenž se ve velké míře spoléhal na válečné štěstí, zahynulo na straně křesťanů zhruba dalších 15 000 vojáků a výsledek střetnutí předznamenal tureckou expanzi do Uher. Smrtí jagellonského panovníka se uvolnily trůny českého a uherského království, čehož ke svému prospěchu využili rakouští Habsburkové. .. pokračovat ve čtení
Bitva u BapheaBitva u Baphea byla prvním střetem mezi Byzantskou říší a Osmanskými Turky. Osmané zde zvítězili nad byzantskou armádou 27. července 1302. .. pokračovat ve čtení
Muzacké knížectvíMuzacké neboli také beratské knížectví bylo nezávislé albánské knížectví v době 13. až 15. století. Jeho hlavním městem byl Berat a vládla mu albánská dynastie Muzaků. Území knížectví zahrnovalo střední a jižní Albánii, západní Makedonii a severní Řecko. Prvním vládcem Beratského knížectví Andrea I. obdržel formální uznání byzantského císaře s udělením titulů despota a sebastokrator. Roku 1389 se muzacký vládce zúčastnil bitvy na Kosově poli. V roce 1417 bylo knížectví anektováno Osmanskou říší. Díky spojenectví se Skanderbegem a zapojení se Muzaků do Lezshké ligy bylo knížectví obnoveno roku 1444 s územím ve střední Albánii. Po šesti letech bylo Osmanskými Turky anektováno podruhé. .. pokračovat ve čtení