P. Oxy. I 29


Autor:
Euclid
Formát:
1694 x 1032 Pixel (277900 Bytes)
Popis:
Oxyrhynchus papyrus (P.Oxy. I 29) showing fragment of Euclid's Elements
Komentář k Licence:
N/A
Licence:
Public domain
Sdílet obrázek:
Facebook   Twitter   Pinterest   WhatsApp   Telegram   E-Mail
Více informací o licenci na obrázek naleznete zde. Poslední aktualizace: Mon, 18 Mar 2024 23:06:28 GMT

Relevantní obrázky


Relevantní články

Hypatia z Alexandrie

Hypatia z Alexandrie byla pohanská platonská či spíše novoplatonská filosofka a první historicky známá matematička. Žila v závěru řecko-římské doby v egyptské Alexandrii, a je „považovaná za jednu z hlavních postav pohanské filosofie a víry v té době.“ Svými současníky byla pokládána za charismatickou učitelku a významnou učenkyni se značným rozsahem odbornosti. Současně požívala ve městě všeobecné obliby a úcty. Její působení bylo dokladem životaschopnosti pozdně antické tradice jako intelektuální a do jisté míry i náboženské alternativy k tehdy už dominujícímu křesťanství. Přestože na rozdíl od jiných novoplatoniků nezaujímala protikřesťanskou pozici a velmi pravděpodobně sama stejně jako její křesťanští žáci zastávala přesvědčení o kompatibilitě své nauky s křesťanstvím, představitelé církve její působení ve „městě tak důležitém a bouřlivém, jako je Alexandrie,“ pokládali za nebezpečné a snad i za největší překážku úplného pokřesťanštění jeho obyvatel. .. pokračovat ve čtení

Eukleidovy Základy

Eukleidovy Základy jsou písemné dílo ze starověkého Řecka, které utváří Eukleidovskou geometrii. Na konci 4. století př. n. l. ho sepsal Eukleidés z Alexandrie s využitím starších zdrojů, které se však nedochovaly. Euklides v díle postupuje striktně logicky, kdy jsou nejprve zavedeny základní pojmy a je definováno pět základních axiomů, ze kterých je následně odvozena veškerá tehdejší geometrie, čím položil základy pro deduktivní výstavbu moderních vědních oborů. Eukleidovy Základy, které byly využívány až do druhé poloviny 19. století, byly po bibli nejvíce rozšířeným dílem světového písemnictví a podávají přehled o tehdejších matematických znalostech Řeků. Základy se skládaly ze 13 kapitol, které nazýváme Knihy. Historicky obsahují navíc kapitoly 14 a 15, které k nim ve 2. století př. n. l. připojil Hypsiklés z Alexandrie. .. pokračovat ve čtení

Geometrie

Geometrie je matematická věda, která se zabývá otázkami tvarů, velikostí, proporcí a vzájemných vztahů obrazců a útvarů a vlastnostmi prostorů. Geometrie bývá považována za jeden z nejstarších vědních oborů vůbec. V Ottově slovníku naučném heslo Geometrie začíná slovy: .. pokračovat ve čtení

Matematický důkaz

Matematický důkaz je deduktivní úvaha pro matematický výrok, která ukazuje, že uvedené předpoklady logicky zaručují závěr. Argument může využívat i jiná dříve prokázaná tvrzení, například matematické věty, ale každý důkaz lze v zásadě sestavit pouze s použitím určitých základních nebo výchozích předpokladů, známých jako axiomy, spolu s přijatými pravidly odvozování. Důkazy jsou příklady vyčerpávajícího deduktivního usuzování, které zakládá logickou jistotu, jež je třeba odlišit od empirických argumentů nebo nevyčerpávajícího induktivního usuzování, které zakládá pouze tzv. „rozumné očekávání“. Pro důkaz nestačí předložit mnoho případů, v nichž tvrzení platí, důkaz musí prokázat, že tvrzení je pravdivé ve všech možných případech. Výrok, který nebyl dokázán, ale o němž se předpokládá, že je pravdivý a pokud se často používá jako předpoklad pro další matematickou práci, se nazývá domněnka nebo hypotéza. .. pokračovat ve čtení