PIA17192-SaturnMoon-Enceladus-GeyserLocations-20150414
http://photojournal.jpl.nasa.gov/catalog/PIA17192
This graphic plots the source locations of the geysers scientists have located on Enceladus' south polar terrain. The 36 most active geyser, or jet, sources are marked by circles and color coded by the behavior of the grains erupting from the geysers. Other, less active sources are marked by small black squares.
Red sources produce structures that lead Enceladus in its orbit, blue sources produce particles that trail the moon, and black sources produce both. Circle size is proportional to the source activity level. Latitudes are plotted as concentric circles centered on the south pole at 5-degree intervals.
Lines emanating from sources represent the projection of a source's central emission vector onto Saturn's ringplane -- that is, the direction of a source's emission projected onto a plane passing through Saturn's equator. In this reference frame, Saturn is down and Enceladus' orbital motion to the right.
The Cassini mission is a cooperative project of NASA, ESA (the European Space Agency) and the Italian Space Agency. The Jet Propulsion Laboratory, a division of the California Institute of Technology in Pasadena, manages the mission for NASA's Science Mission Directorate, Washington. The Cassini orbiter and its two onboard cameras were designed, developed and assembled at JPL. The imaging operations center is based at the Space Science Institute in Boulder, Colorado.
For more information about the Cassini-Huygens mission visit http://saturn.jpl.nasa.gov and http://www.nasa.gov/cassini. The Cassini imaging team homepage is at http://ciclops.org.
Relevantní obrázky
.png)
Relevantní články
Enceladus (měsíc)Enceladus je šestý největší měsíc planety Saturn. Měsíc má v průměru téměř 500 kilometrů, což je přibližně desetina velikosti největšího měsíce Saturnu, Titanu. Enceladus je z většiny pokryt mladým a relativně čistým ledem, který odráží téměř veškeré sluneční světlo dopadající na jeho povrch. To má za následek extrémně nízkou teplotu povrchu pohybující se okolo -198 °C. I přes svou malou velikost se na Enceladu nachází celá řada povrchových útvarů od starších oblastí silně posetými impaktními krátery po novější útvary vzniklé v posledních 100 milionech let. Rozsáhlou geologickou aktivitu vyvolávají patrně slapové síly planety Saturn, podobně jako u Jupiterových měsíců Io a Europa, protože vlastní významné zdroje tepla z radioaktivního rozpadu mít Enceladus s ohledem na svou velikost nemůže. Předpokládá se, že k zahřívání přispívá i rezonanční vazba Enceladu s měsícem Dione v poměru 1 : 2, což vyvolává uvnitř obou měsíců dodatečné slapové síly, a spolupůsobit může i měsíc Mimas. Vliv slapových sil by však nestačil k roztavení ledu, proto se vědci domnívají, že nitro Encelada musí obsahovat i jiné těkavé látky s nízkým bodem varu. Na ledovém povrchu lze rozpoznat nejméně pět různých typů terénů: četné deformace, trhliny a prolákliny, ale jen málo impaktních kráterů, z nichž jsou mnohé přetvořené plastickým tečením povrchových vrstev měsíce. Největší kráter má průměr asi 35 km. Z jejich absence je tak zřejmé, že povrch je relativně mladý. .. pokračovat ve čtení