PIA18362-SaturnMoonEnceladus-Plains-20160114
http://photojournal.jpl.nasa.gov/catalog/PIA18362
NASA's Cassini spacecraft captured this view of Saturn's moon Enceladus that shows wrinkled plains that are remarkably youthful in appearance, being generally free of large impact craters.
When viewed with north pointing up, as in this image, the day-night boundary line (or terminator) cuts diagonally across Enceladus, with Saturn approaching its northern summer solstice. The lit portion on all of Saturn's large, icy moons, including Enceladus (313 miles or 504 kilometers across) and Saturn itself, is now centered on their northern hemispheres. This change of season, coupled with a new spacecraft trajectory, has progressively revealed new terrains compared to when Cassini arrived in 2004 (see PIA06547), when the southern hemisphere was more illuminated.
This view looks toward the leading hemisphere of Enceladus. The image was taken in green light with the Cassini spacecraft narrow-angle camera on Jan. 14, 2016.
The view was acquired at a distance of approximately 49,000 miles (79,000 kilometers) from Enceladus. Image scale is 1,540 feet (470 meters) per pixel.
The Cassini mission is a cooperative project of NASA, ESA (the European Space Agency) and the Italian Space Agency. The Jet Propulsion Laboratory, a division of the California Institute of Technology in Pasadena, manages the mission for NASA's Science Mission Directorate, Washington. The Cassini orbiter and its two onboard cameras were designed, developed and assembled at JPL. The imaging operations center is based at the Space Science Institute in Boulder, Colorado.
For more information about the Cassini-Huygens mission visit http://saturn.jpl.nasa.gov and http://www.nasa.gov/cassini. The Cassini imaging team homepage is at http://ciclops.org.
Relevantní obrázky
.png)
Relevantní články
Enceladus (měsíc)Enceladus je šestý největší měsíc planety Saturn. Měsíc má v průměru téměř 500 kilometrů, což je přibližně desetina velikosti největšího měsíce Saturnu, Titanu. Enceladus je z většiny pokryt mladým a relativně čistým ledem, který odráží téměř veškeré sluneční světlo dopadající na jeho povrch. To má za následek extrémně nízkou teplotu povrchu pohybující se okolo -198 °C. I přes svou malou velikost se na Enceladu nachází celá řada povrchových útvarů od starších oblastí silně posetými impaktními krátery po novější útvary vzniklé v posledních 100 milionech let. Rozsáhlou geologickou aktivitu vyvolávají patrně slapové síly planety Saturn, podobně jako u Jupiterových měsíců Io a Europa, protože vlastní významné zdroje tepla z radioaktivního rozpadu mít Enceladus s ohledem na svou velikost nemůže. Předpokládá se, že k zahřívání přispívá i rezonanční vazba Enceladu s měsícem Dione v poměru 1 : 2, což vyvolává uvnitř obou měsíců dodatečné slapové síly, a spolupůsobit může i měsíc Mimas. Vliv slapových sil by však nestačil k roztavení ledu, proto se vědci domnívají, že nitro Encelada musí obsahovat i jiné těkavé látky s nízkým bodem varu. Na ledovém povrchu lze rozpoznat nejméně pět různých typů terénů: četné deformace, trhliny a prolákliny, ale jen málo impaktních kráterů, z nichž jsou mnohé přetvořené plastickým tečením povrchových vrstev měsíce. Největší kráter má průměr asi 35 km. Z jejich absence je tak zřejmé, že povrch je relativně mladý. .. pokračovat ve čtení