PKPleb

Autor:

NeznámýUnknown author

Shortlink:

https://czwiki.cz/b/975d2

Zdroj:

Wikimedia Commons

Formát:

799 x 542 Pixel (77537 Bytes)

Popis:

Członkowie Polskiego Komisariatu Plebiscytowego, Members of Polish Commitee for Plebiscite in Upper Silesia 1921

Komentář k Licence:

Tento soubor je volné dílo, protože podle čl. 3 zákona o autorském právu z 29. března 1926 a čl. 2 zákona o autorském právu z 10. července 1952 Polské republiky nejsou fotografie od polských fotografů (nebo fotografie poprvé vydané v Polsku nebo v Polsku a současně v zahraničí) zveřejněné bez jasného uvedení autorských práv před změnou zákona 23. května 1994 chráněny a považují se za public domain.

---

Toto dílo je ve Spojených státech amerických dílem volným (public domain), protože splňuje tři požadavky:

1. bylo poprvé zveřejněno mimo Spojené státy (a nebylo v následujících 30 dnech zveřejněno v USA),
2. bylo poprvé zveřejněno před 1. březnem 1989 bez autorskoprávní výhrady nebo před rokem 1964 bez obnovy autorskoprávní ochrany nebo předtím, než země původu navázala autorskoprávní vztahy se Spojenými státy,
3. bylo v zemi původu (Polsko) volným dílem k rozhodnému datu URAA (1. ledna 1996).

Licence:

Public domain

Credit:

Eligiusz Kozłowski, M. Wrzosek, "Dzieje oręża polskiego" vol.2. Warsaw 1973

Sdílet obrázek:

         

Více informací o licenci na obrázek naleznete zde. Poslední aktualizace: Thu, 14 Mar 2024 14:45:47 GMT

Relevantní obrázky

Relevantní články

Plebiscit v Horním Slezsku byl jeden ze tří územních plebiscitů nařízených Versailleskou smlouvou. Konal se 20. března 1921 ve východní části pruské provincie Slezsko. Předmětem hlasování bylo, zda má být region připojen k Polsku anebo zůstat součástí Německa. Pro první možnost se vyslovilo 40,4 % hlasujících, pro druhou 59,6 %, přičemž Polsko podpořily zejména venkovské oblasti na jihovýchodě plebiscitního území, zatímco Německo západ, sever a prakticky všechna města. Na základě výsledků došlo k vypracování Mezispojeneckou vládní a plebiscitní komisí Horního Slezska dvou alternativních návrhů na rozdělení sporného území mezi oba státy, z nichž nakonec nebyl prosazen ani jeden, a to vzhledem k vypuknutí Třetího hornoslezského povstání. Nakonec o budoucnosti Horního Slezska rozhodla Rada Společnosti národů: s platností od června 1922 byla vytyčena hraniční čára, která kompromisně rozdělila průmyslovou oblast, jež představovala jádro konfliktu, ale neodpovídala výsledkům plebiscitu. .. pokračovat ve čtení