POL Przemysł II 1295 COA
Original design:
|
Toto dílo je volné také v zemích, jejichž právní řád chrání majetková autorská práva po dobu života autora a 100 let po jeho smrti.  You must also include a United States public domain tag to indicate why this work is in the public domain in the United States.
|
| Bylo zjištěno, že u tohoto souboru nejsou známa žádná omezení daná autorským právem a právy s ním souvisejícími. | |
Digital reconstruction:
- Dílo smíte:
- šířit – kopírovat, distribuovat a sdělovat veřejnosti
- upravovat – pozměňovat, doplňovat, využívat celé nebo částečně v jiných dílech
- Za těchto podmínek:
- uveďte autora – Máte povinnost uvést autorství, poskytnout odkaz na licenci a uvést, pokud jste provedli změny. Toho můžete docílit jakýmkoli rozumným způsobem, avšak ne způsobem naznačujícím, že by poskytovatel licence schvaloval nebo podporoval vás nebo vaše užití díla.
- zachovejte licenci – Pokud tento materiál jakkoliv upravíte, přepracujete nebo použijete ve svém díle, musíte své příspěvky šířit pod stejnou nebo slučitelnou licencí jako originál.
Relevantní obrázky
.jpg)
.svg)
.svg)
.jpg)
Relevantní články
Salomena PolskáBlahoslavená Salomena Polská byla haličská královna z dynastie Piastovců. Jako vdova vstoupila do kláštera klarisek a v 17. století byla blahořečena. .. pokračovat ve čtení
Seznam ratibořských knížatRatibořské knížectví vzniklo roku 1172 jako panství Piastovce Měška I. Křivonohého a rozkládalo se kolem měst Ratiboř, Těšín a Kozel. Roku 1177/9 k němu bylo přičleněno Osvětimsko a Bytomsko. Roku 1202 bylo celé knížectví sloučeno s Opolským knížectvím. K obnovení samostatného knížectví došlo roku 1290, když bylo uděleno Přemyslovi Ratibořskému, nejmladšímu synu Vladislava Opolského. Přemysl a později i jeho syn Lešek složili lenní slib českým králům. Od té doby tedy knížectví patřilo pod Země Koruny české. Roku 1336 Lešek zemřel a Jan Lucemburský knížectví udělil opavskému vévodovi Mikuláši II. z vedlejší větve Přemyslovců. Došlo tak ke sloučení Ratibořska s Opavskem, které trvalo až do roku 1377, kdy se Ratibořsko dostalo Mikulášovu synovi Janovi I. Poté knížectví vládli jeho potomci. Kníže Valentin Hrbatý roku 1511 uzavřel dědickou smlouvu s opolským knížetem Janem II. Dobrým. Ten po valentinově smrti roku 1521 knížectví sloučil s knížectvím Opolským a od toho okamžiku Ratibořsko sdílelo osud Opolska v rámci Zemí Koruny české. Roku 1742 připadlo knížectví Prusku. .. pokračovat ve čtení
Seznam polských kněžen a královenSeznam polských kněžen a královen zahrnuje manželky polských knížat a panovníků Polského království, jimž náležel titul královna, počínaje rokem 1025, kdy se prvním polským králem stal Boleslav Chrabrý. .. pokračovat ve čtení
Přemysl II. VelkopolskýPřemysl II. Velkopolský byl polský král z dynastie Piastovců. Byl synem velkopolského knížete Přemysla I. a Alžběty Vratislavské, dcery slezského knížete Jindřicha II. Pobožného. .. pokračovat ve čtení
Vladislav III. VarnenčikVladislav III. Jagellonský, nejstarší syn Vladislava II. Jagella a Sofie Litevské, byl od roku 1434 polský a od roku 1440 také uherský král jako I. Ulászló, tedy Vladislav I.). Zahynul nebo se ztratil v bitvě u Varny, proto je nazýván Varnenčík – v polštině Władysław Warneńczyk, v bulharštině Vladislav Varnenčik , litevsky Vladislovas III. .. pokračovat ve čtení
Kazimír II. SpravedlivýKazimír II. zvaný Spravedlivý byl polský kníže-senior vládnoucí v letech 1177 až 1194, kníže sandoměřský, mazovský, kališský a hnězdenský, pocházející z rodu Piastovců. Byl nejmladším synem polského knížete Boleslava III. Křivoústého a jeho druhé ženy Salomeny z Bergu. .. pokračovat ve čtení
Druhá křížová výpravaDruhá křížová výprava bylo vojenské tažení vyhlášené papežem Evženem III. roku 1146 jako reakce na dobytí Edessy mosulským vládcem Zengím. Edessa byla prvním křižáckým státem založeným v průběhu první křížové výpravy (1095–1099) ve Svaté zemi a i prvním státem, který byl muslimy vyvrácen. Druhá křížová výprava byla první výpravou ve znamení kříže, v jejímž čele stanuli evropští králové, německý Konrád III. a francouzský Ludvík VII. Účastnilo se také množství významných evropských feudálů, včetně českého knížete Vladislava II. Armády obou králů pochodovaly odděleně napříč Evropou až do Byzantské říše. Na turecké teritorium jako první vstoupili Němci, ale u Dorylaia byla armáda přepadena a téměř vyhlazena. Poté se zbytky německé armády spojily s Francouzi, se kterými dorazili až do Antiochie a následně do Jeruzaléma. S jeruzalémským dvorem křižáci naplánovali výpravu na Damašek. Ta však skončila naprostým fiaskem. Pro muslimy to bylo velké vítězství a Zengí se po neúspěšné výpravě Damašku zmocnil, čímž byla muslimská fronta proti křižáckým státům opět o něco jednotnější. Sjednocení muslimů na Předním východě dokončil Saladin a jeho symbolem se nakonec stalo dobytí Jeruzaléma roku 1187. .. pokračovat ve čtení