POL województwo wielkopolskie COA
Relevantní obrázky
Relevantní články
Okres JarocinOkres Jarocin je okres v Polsku ve Velkopolském vojvodství. Rozlohu má 587,7 km² a v roce 2009 zde žilo 70 314 obyvatel. Sídlem správy okresu je město Jarocin. .. pokračovat ve čtení
Okres Nowy TomyślOkres Nowy Tomyśl je okres v Polsku ve Velkopolském vojvodství. Rozlohu má 1011,67 km² a v roce 2005 zde žilo 71 737 obyvatel. Sídlem správy okresu je město Nowy Tomyśl. .. pokračovat ve čtení
Okres TurekOkres Turek je okres v polském Velkopolském vojvodství. Rozlohu má 929,4 km² a v roce 2008 zde žilo 85 087 obyvatel. Sídlem správy okresu je město Turek. .. pokračovat ve čtení
Okres Środa WielkopolskaOkres Środa Wielkopolska je okres v Polsku ve Velkopolském vojvodství. Rozlohu má 623,18 km² a v roce 2005 zde žilo 54 630 obyvatel. Sídlem správy okresu je město Środa Wielkopolska. .. pokračovat ve čtení
Administrativní dělení PolskaPolsko má 3 úrovně administrativního dělení. Jako celek je unitárním státem.Nejvyšší správní celek se nazývá województwo. Celkem je Polsko tvořeno 16 vojvodstvími. Druhý stupeň dělení představují powiaty. V celém státě je 380 okresů. Okresy se dělí na: 66 měst s právem okresu – obce se statusem města, které zároveň vykonávají funkci okresu, hovorově jsou nazývané pojmem powiat grodzki – městský okres. Jedná se o města nad 100 tisíc obyvatel, bývalá centra vojvodství z období před reformou v roce 1999 mimo Ciechanowa, Piły a Sieradze a některá města ve velkých aglomeracích – Jastrzębie-Zdrój, Jaworzno, Mysłowice, Piekary Śląskie, Siemianowice Śląskie, Sopoty, Świętochłowice, Svinoústí a Żory 314 okresů – hovorově nazývané powiat ziemski – zemský okres; mohou mít sídlo v přilehlém městě s právem okresu Třetí nejnižší stupeň je gmina. Celkem je k 1. lednu 2020 v Polsku 2477 obcí, které se dělí do třech kategorií: gmina miejska – městská gmina gmina miejsko-wiejska – městsko-vesnická gmina (642) gmina wiejska – vesnická gmina .. pokračovat ve čtení
Bitva u LehniceBitva u Lehnice, též bitva na Lehnickém poli, se odehrála mezi slezským, moravským a malopolským rytířstvem a Mongoly zvanými také Tatary 9. dubna 1241 u slezské Lehnice. Křesťanská vojska utrpěla drtivou porážku, vratislavský, krakovský a velkopolský kníže Jindřich II. Pobožný, který vojskům velel, v bitvě zahynul stejně jako padlo fakticky celé rytířstvo. .. pokračovat ve čtení
Mongolský vpád do EvropyMongolský vpád do Evropy označuje invazi Mongolů a jimi podrobených kmenů, jež při rozšiřování obrovské mongolské říše z Asie směrem na západ dosáhly ve 13. století z východu Evropy, kterou v průběhu tohoto století několikrát napadli. Jejich vpády měly v Evropě přímý dopad a přinesly nejhlubší důsledky zejména pro rozdrobená ruská knížectví, která byla nájezdníky poražena a musela uznat mongolskou nadvládu, pod níž zůstala až do druhé poloviny 15. století. .. pokračovat ve čtení