Paliurus spina-christi kz07

Autor:

Krzysztof Ziarnek, Kenraiz

Přisuzování:

Obrázek je označen jako „Vyžadováno uvedení zdroje“ (Attribution Required), ale nebyly uvedeny žádné informace o přiřazení. Při použití šablony MediaWiki pro licence CC-BY byl pravděpodobně parametr atribuce vynechán. Autoři zde mohou najít příklad pro správné použití šablon.

Shortlink:

https://czwiki.cz/b/65e0

Zdroj:

Wikimedia Commons

Formát:

4608 x 3072 Pixel (7852512 Bytes)

Popis:

Paliurus spina-christi in Blagoevgrad, Bulgaria

Licence:

CC BY-SA 4.0

Credit:

Vlastní dílo

Sdílet obrázek:

         

Více informací o licenci na obrázek naleznete zde. Poslední aktualizace: Fri, 27 Jan 2023 04:46:47 GMT

Relevantní obrázky

(c) Radim Holiš, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0 cz

(c) Katrin Schneider, korina.info – CC-BY-SA-4.0

(c) Sten, CC-BY-SA-3.0

(c) SCOTT CAMERON, CC BY 3.0

(c) Chris 73 / Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0

Relevantní články

Šibljak je vegetační formace opadavých listnatých, polopřirozených či přirozených křovin, rozšířená v submediteránních oblastech jihovýchodní Evropy, zejména na Balkánském poloostrově a na Krymu. Běžná je zvláště na vápencovém podloží v Dinaridech a vyskytuje se zde jako dominantní náhradní společenstvo na někdejších lesních lokalitách supramediteránní až nižší horské úrovně. Fyziognomicky je šibljak příbuzný makchii, která je ale na rozdíl od něj tvořena převážně stálezelenými tvrdolistými dřevinami středomořského původu. V prostoru Balkánského poloostrova šibljak nahrazuje makchii ve vnitrozemí a vyšších nadmořských výškách, kde je oproti jaderskému pobřeží více srážek, ovšem v zimě již mrze. .. pokračovat ve čtení

Křovinná vegetace je souhrnný název pro vegetační typy a biotopy, v jejichž rostlinné složce dominují keře. Mohou se vyskytovat přirozeně v oblastech, kde klimatické podmínky nedovolují růst stromů, nebo jako výsledek lidských změn či opakovaných disturbancí v krajině. V různých klimatických a vegetačních pásech mohou nabývat nejrůznějších podob, od hustých, vysokých a zcela neprůchodných porostů po řídké, roztroušené skupiny nízkých keříků v polopouštních a arktických oblastech. Přechody mezi jednotlivými formacemi jsou neostré, na okrajích křoviny zpravidla plynule přecházejí do lesního porostu nebo do lesostepní či stepní vegetace. Mohou kolem nich být vyvinuty i květnaté bylinné lemy. Mnohé křovinaté biotopy ve světě patří k hotspotům biologické diverzity s mnoha endemickými druhy rostlin a živočichů; naopak jednotvárné sukcesní křoviny složené z několika málo dominantních druhů keřů, doprovázené porosty běžných ruderálů, jsou projevem degradované lokality a jejich expanze má na biodiverzitu negativní vliv. Hojně diskutovaným jevem je v této souvislosti expanzní šíření křovin do travnatých biomů ve světě, tzv. shrub encroachment. .. pokračovat ve čtení