Pam.Deska.Bohumil.Sirinek.Hotel.Beranek.Praha

Autor:

Mojmir Churavy

Přisuzování:

Obrázek je označen jako „Vyžadováno uvedení zdroje“ (Attribution Required), ale nebyly uvedeny žádné informace o přiřazení. Při použití šablony MediaWiki pro licence CC-BY byl pravděpodobně parametr atribuce vynechán. Autoři zde mohou najít příklad pro správné použití šablon.

Shortlink:

https://czwiki.cz/b/3c8d9

Zdroj:

Wikimedia Commons

Formát:

4608 x 3456 Pixel (5708291 Bytes)

Popis:

* V Praze dne 21. srpna 1969 bylo 15 postřelených a poblíž Tylova náměstí (v bezprostřední blízkosti kliniky v Londýnské ulici na Vinohradech) byl střelbou ze samopalu smrtelně zraněn ozbrojenými milicionáři i čtrnáctiletý žák základní školy z jižních Čech Bohumil Siřínek (* 23. dubna 1955 – † 24. srpna 1969, Praha). Pamětní deska umístěná na vnější zdi hotelu Beránek (adresa: Praha 2, Bělehradská 478/110).

• Autorem pamětní desky je sochař Jakub Grec. Součástí pamětní desky je i betonový plastický reliéf dlažby, který chybějící kostkou symbolizuje zmařený lidský život.
• Text na pamětní desce: „Bohumil Siřínek / byl v těchto místech 21. srpna 1969, / ve věku čtrnácti let, smrtelně postřelen / členy Lidových milicí během protestů proti / sovětské okupaci Československa“.

Licence:

CC BY-SA 4.0

Credit:

Vlastní dílo

Sdílet obrázek:

         

Více informací o licenci na obrázek naleznete zde. Poslední aktualizace: Sun, 03 Mar 2024 00:13:34 GMT

Relevantní obrázky

Relevantní články

Bohumil Siřínek byl jednou ze tří pražských obětí při potlačování demonstrací k 1. výročí obsazení ČSSR vojsky Varšavské smlouvy. .. pokračovat ve čtení

Protiokupační demonstrace v roce 1969 byly připomínkou prvního výročí invaze vojsk Varšavské smlouvy ze srpna 1968 do Československa. Pokojná shromáždění a protesty se v různých městech po celém Československu odehrávaly od 19. do 21. srpna 1969 a byly násilně potlačovány československými pořádkovými silami. Z řad civilního obyvatelstva zemřelo pět osob ve věku od 14 do 27 let. Mnoho dalších bylo zraněno s doživotními následky. Pro společnost to znamenalo faktický konec Pražského jara, nástup normalizace a na dlouhých dvacet let poslední masový projev nesouhlasu proti nastolenému režimu. .. pokračovat ve čtení