Petr Fiala po jmenování předsedou vlády (cropped)

Autor:

Fotograf1978

Přisuzování:

Obrázek je označen jako „Vyžadováno uvedení zdroje“ (Attribution Required), ale nebyly uvedeny žádné informace o přiřazení. Při použití šablony MediaWiki pro licence CC-BY byl pravděpodobně parametr atribuce vynechán. Autoři zde mohou najít příklad pro správné použití šablon.

Shortlink:

https://czwiki.cz/b/9f31b

Zdroj:

Wikimedia Commons

Formát:

628 x 934 Pixel (570709 Bytes)

Popis:

Petr Fiala po jmenování předsedou vlády ČR na zámku v Lánech

Licence:

CC BY-SA 4.0

Credit:

Vlastní dílo

Sdílet obrázek:

         

Více informací o licenci na obrázek naleznete zde. Poslední aktualizace: Thu, 07 Mar 2024 07:52:49 GMT

Relevantní obrázky

Relevantní články

Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2021 proběhly ve dnech 8. a 9. října 2021. Ve volbách kandidovalo celkem 22 subjektů – 11 politických stran, 9 politických hnutí a 2 volební koalice. Jednalo se o první volby do Poslanecké sněmovny, které se konaly podle nových regulí po rozhodnutí Ústavního soudu o zrušení části volebního zákona. Hranici potřebnou pro vstup do sněmovny překročily čtyři subjekty: vyhrála koalice SPOLU s volebním lídrem Petrem Fialou s 27,79 % hlasů, na druhém místě skončilo hnutí ANO stávajícího premiéra Andreje Babiše s 27,12 %, na třetím místě koalice Piráti a Starostové s volebním lídrem Ivanem Bartošem s 15,62 % a na čtvrtém místě hnutí SPD s 9,56 %. Poprvé v historii samostatného Česka se do Poslanecké sněmovny nedostaly tradiční strany ČSSD a KSČM. Volební účast 65,43 % byla třetí nejvyšší v historii České republiky, vyšší byla pouze v letech 1996 a 1998. .. pokračovat ve čtení

30. kongres Občanské demokratické strany se konal 8. až 9. dubna 2022 v kongresovém centru O2 Universum v Praze. .. pokračovat ve čtení

Milost Miloši Balákovi udělil v březnu 2022 prezident Miloš Zeman formou prominutí a zahlazení nepodmíněného trestu odnětí svobody, peněžitého trestu a trestu zákazu činnosti. V pořadí dvacátá první milost udělená během prezidentových dvou mandátů je považována za kontroverzní a byla silně odmítnuta společností, ve které vzbudila pohoršení a rekordně nízkou spokojenost s prací prezidenta. Důvodem odmítnutí milosti byla osobní známost omilostněného Miloše Baláka s prezidentem, rychlost udělení milosti po pravomocném rozsudku, nestandardní řízení o milosti i prezidentem uvedené důvody milosti. Omilostněný ani nevyhovoval podmínkám, které si prezident sám v minulosti pro udělení milostí stanovil, protože Miloš Balák netrpěl nevyléčitelnou nemocí. Udělení milosti bylo impulzem pro oživení veřejné i odborné diskuse o této pravomoci prezidenta. .. pokračovat ve čtení