Pohľad na Vihorlat z Červenej skaly

(c) Milan Bališin, CC BY-SA 4.0

Autor:

Milan Bališin

Shortlink:

https://czwiki.cz/b/7c3ae

Zdroj:

Wikimedia Commons

Formát:

4000 x 3000 Pixel (2145530 Bytes)

Popis:

Pohľad na zasnežený Vihorlat z Červenej skaly

Licence:

CC BY-SA 4.0

Credit:

Vlastní dílo

Sdílet obrázek:

         

Více informací o licenci na obrázek naleznete zde. Poslední aktualizace: Thu, 04 Jan 2024 15:43:35 GMT

Relevantní obrázky

(c) Milan Bališin, CC BY-SA 4.0

(c) Milan Bališin, CC BY-SA 4.0

(c) Milan Bališin, CC BY-SA 4.0

(c) Milan Bališin, CC BY-SA 4.0

(c) Milan Bališin, CC BY-SA 4.0

(c) Milan Bališin, CC BY-SA 4.0

(c) Milan Bališin, CC BY-SA 4.0

(c) Milan Bališin, CC BY-SA 4.0

(c) Milan Bališin, CC BY-SA 4.0

(c) Michal Jakubský, CC BY 3.0

(c) I, Dodoni, CC BY-SA 3.0

(c) damianjaremko, CC BY 3.0

Relevantní články

Chráněná krajinná oblast Vihorlat patří mezi nejmenší velkoplošná chráněné území na Slovensku. Byla vyhlášena vyhláškou MK SSR č. 9/1974 Sb ze dne 28. prosince 1973 s cílem ochrany a zhodnocování přírody a přírodních zdrojů, zajištění koordinace jejího hospodářského využívání v souladu s ochranou přírodního bohatství a přírodních krás vzhledem k jejich všestranný kulturní, vědecký, ekonomický a zdravotně-rekreační význam. V tomto chráněném území platí druhý stupeň ochrany. Jedním z hlavních úkolů vyplývajících z poslání CHKO je budování reprezentativní sítě maloplošných chráněných území, tedy zajišťování ochrany nejhodnotnějších částí přírody formou přírodních rezervací a přírodních památek. .. pokračovat ve čtení

Vihorlat je nejvyšší hora Vihorlatských vrchů na východě slovenského Prešovského kraje v okrese Humenné. Nadmořská výška hory, která je vulkanického původu, činí 1076 m n. m. .. pokračovat ve čtení

Karpaty jsou rozsáhlé pásemné pohoří ve střední a východní Evropě, součást alpsko-himálajského geologického systému. Vznikly v průběhu mladších třetihor, patří tedy k mladým evropským pohořím. Zasahují na území Rakouska, Česka, Slovenska, Maďarska, Polska, Ukrajiny, Rumunska a Srbska. Na severozápadě je Vídeňská pánev a Karnuntská brána oddělují od Alp, ze severu jsou obklopeny vněkarpatskými sníženinami, na jihovýchodě, ve východním Srbsku, plynule přecházejí v Balkanidy. Vnější pásmo je tvořeno z flyšových příkrovů, centrální pásmo hlubinnými vyvřelinami a vápenci, vnitřní pak povrchovými vyvřelinami, pozůstatky třetihorního vulkanismu. Celková rozloha pohoří se uvádí na přibližně 200–210 tisíc km², celá Karpatská oblast s přilehlými pánvemi, nížinami a pahorkatinami pak 530 tisíc km². Délka karpatského oblouku počítaná od Bratislavy po Železná vrata je zhruba 1 450–1 500 km, šířka se pohybuje mezi 12 a 350 km. Nejvyšší bod Karpat je Gerlachovský štít ve slovenských Vysokých Tatrách s výškou 2 654 m n. m. Další oblasti vysokohorského charakteru se rozkládají v rumunských Jižních Karpatech s řetězcem masivů Retezat, Parâng, Fagaraš a Bucegi, které přesahují 2 500 metrů; jinak má většina Karpat spíše ráz lesnatých středohor. Nad hranicí lesa se nachází asi 5 % rozlohy pohoří; části trvale nad sněžnou čarou ani ledovce zde nejsou. .. pokračovat ve čtení

Seznam vrcholů ve Vihorlatských vrších zahrnuje pojmenované vrcholy s nadmořskou výškou nad 800 m. K sestavení seznamu bylo použito map dostupných na stránkách hiking.sk. Jako hranice pohoří byla uvažována hranice stejnojmenného geomorfologického celku. .. pokračovat ve čtení

Neovulkanity slovenských Karpat, také neogenní vulkanity karpatského oblouku, je souhrnný název pro vulkanismus, který probíhal v třetihorách až do čtvrtohor a vystupuje na vnitřní straně karpatského oblouku. Vznik sopečné činnosti je spojován s procesy kolize a subdukce okraje evropské platformy pod obloukem Karpat a dalším vývojem Panonské zaobloukové pánve. Eruptivní činnost se odehrávala v značném časovém rozpětí. Za nejstarší horniny jsou považovány východokarpatské andezity a ryolity spodního miocénu z okolí rumunského Banátu. Nejmladší produkty mají věk mírně přes 20 000 let. .. pokračovat ve čtení