Polska 992 - 1025

Autor:

Poznaniak, Popik

Přisuzování:

Obrázek je označen jako „Vyžadováno uvedení zdroje“ (Attribution Required), ale nebyly uvedeny žádné informace o přiřazení. Při použití šablony MediaWiki pro licence CC-BY byl pravděpodobně parametr atribuce vynechán. Autoři zde mohou najít příklad pro správné použití šablon.

Shortlink:

https://czwiki.cz/b/a263

Zdroj:

Wikimedia Commons

Formát:

4215 x 3780 Pixel (4372781 Bytes)

Popis:

Map of Poland during the reign of Boleslaw I the Brave

Komentář k Licence:

Já, držitel autorských práv k tomuto dílu, ho tímto zveřejňuji za podmínek následující licence:

Licence:

CC BY-SA 3.0

Credit:

własna praca na podstawie: "Ilustrowany Atlas Historii Polski" i publikacji o badaniach na Ostrwie Tumskim w Poznaniu. Secondary source: [1].

Sdílet obrázek:

         

Více informací o licenci na obrázek naleznete zde. Poslední aktualizace: Thu, 14 Mar 2024 06:44:53 GMT

Relevantní obrázky

(c) Viztarp, CC BY-SA 3.0

Relevantní články

Boleslav I. Chrabrý byl polským knížetem v letech 992 až 1025. Dva měsíce před svou smrtí se se souhlasem papeže stal prvním polským králem. Dočasně byl také vládcem Čech (1003–1004). .. pokračovat ve čtení

Dějiny Moravy popisují minulost středoevropské historické země Morava, která je spolu s Čechami a částí Slezska součástí dnešní České republiky a Evropské unie. Včetně svých enkláv ve Slezsku má rozlohu asi 22 713 km² a žije v ní přibližně 4,2 milionů obyvatel. .. pokračovat ve čtení

Dějiny Polska počínají příchodem Západních Slovanů, kteří v období raného středověku založili na polském území trvalé osady. Během 10. století vznikla první vládnoucí dynastie Piastovců. Za faktického tvůrce polského státu je považován kníže Měšek I. Roku 966 přijal křest a následně v zemi prosadil zavedení západního křesťanství. Měškovo polské knížectví se roku 1025 za vlády jeho syna Boleslava Chrabrého přeměnilo na království. Asi nejúspěšnějším piastovským panovníkem byl ten poslední, Kazimír III. Veliký, jehož vláda se nesla ve znamení hospodářské prosperity a územní expanze. Následující období vlády Jagellonců ve 14. až 16. století přineslo blízké vztahy s Litevským velkoknížectvím, renesanční kulturu a pokračující územní rozmach, který vyvrcholil vznikem Polsko-litevské unie. .. pokračovat ve čtení

Dějiny Košic jsou dějinami druhého největšího města Slovenska, metropole východního Slovenska, někdejšího hlavního města Horních Uher, hlavního střediska protihabsburských stavovských povstání a zároveň sídelního města sedmihradských knížat, protiturecké pevnosti, mezinárodní kupecké metropole a druhého svobodného královského města středověkého Uherska. .. pokračovat ve čtení